Cvičení se zúčastnilo přibližně 50 lidí a 15 hasičských aut včetně moderních letištních hasičských speciálů americké strany. Poté, co irácký pilot nahlásil přesnou pozici a přítomnost kouře v kabině, rozjela se záchranná akce.
„Hasičské jednotky letecké základny Balád pronikly do prostoru v oblecích proti ohni a žáru. Jeden z hasičů neúspěšně komunikoval s pilotem v bezvědomí, další rozbalovali hadice a tlakovali je. Po těchto procedurách vypnuli motor zvenku letounu nouzovým postupem. Když pilot stále nereagoval, byli povoláni další záchranáři ve speciálních oblecích s žebříky, aby otevřeli kabinu. Pilotovi v bezvědomí odepnuli popruhy, vytáhli ho z kabiny a na nosítkách odnesli do sanitky,“ popsal scénář výcviku příslušník českého týmu kapitán R. S.
Češi instruovali
Role Čechů spočívala v instruování, čeho se má záchranný sbor vyvarovat a jak jednoduše zabránit samovystřelení sedačky. „Při sklopení madel se sedačka dá improvizovaně zajistit i bez použití zajišťovací sady,“ doplnil R. S. s tím, že tuto praktickou radu američtí záchranáři velmi ocenili.
Zatímco v České republice se při záchranných akcích využívá jeřáb, v Iráku k záchraně pilota z kokpitu použili obyčejný žebřík a fyzickou sílu. „U nás je použití jeřábu povinné a vyplývá z českých vnitřních nařízení záchrany. Vzhledem k tomu, že v této situaci je nejdůležitější čas a rychlost, jeví se využití žebříku jako velice účinný způsob záchrany,“ podotkl.
Americké záchranné jednotky, které se cvičení účastnily, vedl hasič z pětadvacetiletými zkušenostmi z americké Air Force.
Čas a rychlost je zásadní
„Čas a rychlost hrají zásadní roli. V letounu je spousta hořlavých věcí, vše se může vznítit – od hydrauliky, paliva, pyromechanismů až po motor a zbraně. Američtí záchranáři proto musí být do jedné minuty oblečení, do celkově čtyř minut musí být přítomni na letišti a do dalších dvou minut musí vyprostit pilota. Celá akce tedy musí trvat maximálně šest minut,“ upřesnil s tím, že v tomto případě nácvik probíhal pomaleji.
„Američané nicméně projevovali velký zájem a snahu naučit se správné postupy při záchraně pilota z letounu L-159. Každý letoun má svá specifika, ale američtí záchranáři mají bohaté zkušenosti na mnoha typech proudových letounů,“ dodal kapitán R. S.
Na další snímky se můžete podívat – ZDE.
Text a foto: mjr. František Vojtek, pověřený tiskový a informační důstojník 7. LPT, Armáda ČR /r