Je smutným faktem, že v posledních létech se postupně zvyšuje napětí mezi Severoatlantickou aliancí a některými jejími sousedy. Zejména Rusko projevuje své vojenské ambice stále častěji a intenzivněji, což ve spojení se zkušenostmi z obsazení poloostrova Krym v roce 2014 vyvolává v řadě zemí ležících na východní hranici NATO oprávněné obavy o bezpečnost. Zatím naštěstí nic nenasvědčuje tomu, že by kterákoliv ze stran usilovala o další eskalaci vztahů nebo snad dokonce o vyvolání ozbrojeného konfliktu, ukazování svalů se ale stalo realitou.
Pohled na to může mít každý odlišný, nicméně ani Severoatlantická aliance se tomu nemůže vyhnout. Občas je zkrátka vhodné potenciálním protivníkům ukázat odhodlanost a připravenost bránit vlastní území. Možná ještě důležitější je pak v této době demonstrace odhodlanosti a připravenosti vůči vlastním spojencům uvnitř NATO. Evropští členové Aliance sice postupně navyšují investice do obrany, ale z pohledu obranyschopnosti je stále klíčová také vojenská spolupráce se Spojenými státy. Vidět to lze i v tak silných zemích jako je Německo, kde se snaží udržet přítomnost amerických vojenských jednotek na vlastním území, zatímco jiné státy o ni usilují.
Text: Tomáš Soušek
Foto: AČR, BAF, RCAF, USAF
Více se dočtete v časopisu Letectví+kosmonautika 10/2020, který vyšel 30. 9. 2020.
Obsah L+K 10/2020 naleznete – ZDE.