Širokotrupý Airbus A350-941 byl pod číslem 528 vyroben v roce 2021 a jako F-WZFS zalétán 20. září téhož roku v Toulouse. Dopravci byl předán 10. listopadu 2021 a ten jen do flotily zařadil s poznávací značkou JA13XJ. Stroj byl vybaven 12 suitami v první, 94 sedadly v obchodní a 263 v ekonomické třídě. Pohon zajištovaly motory Rolls-Royce Trent XWB-75.
Turbovrtulový De Havilland Canada DHC-8-315Q MPA byl vyroben pod číslem 656 zhruba před 16 léty, poprvé vzlétl v listopadu 2007 s tovární značkou C-FOIY. Japonský pobřežní stráž jej převzala 18. prosince 2009 a do svých řad začlenila s poznávací značkou JA722A a jménem Mizunagi-1. Letoun byl poškozen při zemětřesení v Tōhoku a tsunami v roce 2011, když parkoval na letišti Sendai, a byl jediným takovým strojem, který byl po živelní pohromě opraven.
V osudný den A350 Japan Airlines mířil do Tokia-Hanedy na pravidelné lince JAL516 z letiště Nové Čitose obsluhující především město Sapporo. Na jeho palubě se nacházelo 367 cestujících a 12 členů posádky. Stroj bez nijakých potíží přilétl do Tokia a zahájil přistávací manévr. Nedlouho před dosednutím se ozvala děsivá rána a z levého motoru vyšlehly plameny. V té době nikdo na palubě linkového A350 netušil, že se jejich letadlo střetlo s Dashem 8 japonské pobřežní stráže, který jim vjel do cesty. Přestože byli vůdčí piloti i třetí letec v kokpitu postižení šokem, snažili se s těžce poškozeným a hořícím letadle jakž takž udržet kurz podélně s dráhou letiště.
Se stále běžícím pravým motorem se podařilo evakuovat všechny osoby, včetně osmi dětí, na palubě pomocí tří z celkem osmi nouzových skluzavek, umístěných u dveří 1L, 1R a 4L. Jako poslední stroj opustil jeho kapitán. Letadlo bylo plně evakuováno v 18.05 JST (9.05 SEČ), tedy 18 minut po přistání. Celkem bylo ošetřeno 15 pasažérů, kteří utrpěli lehká zranění, čtyři z nich byli převezeni do nemocnice. V podpalubním nákladovém prostoru bohužel uhynuli dva domácí mazlíčci, pes a kočka.
Letoun DHC-8-300Q MPA pobřežní stráže bylo vysláno na pomoci v reakci na zemětřesení Noto, které Japonsko postihlo v závěru roku 2024. V době srážky bylo na jeho palubě celkem šest osob. Při nárazu zahynulo pět z nich, přežil pouze pilot, který má podle největších pravděpodobností nehodu na svědomí. O den později uveřejněné Turbovrtulový stroj a stejně tak i A350 JAL byly následnými požáry zcela zničeny.
Japan Airlines po události uvedly, že se jedná o první vážnou nehodu a ztrátu letadla od havárie letu JAL538, při které 12. srpna 1985 v troskách Boeingu 747DR (v.č. 20783/230, pozn. zn. JA8119) zahynulo 520 z 540 osob na palubě. Nehoda je rovněž první ztrátou Airbusu A350, jehož plášť je vyroben převážně z uhlíkového kompozitu. Jak se zdá, tento materiál přispěl k přežití osob, protože relativně dobře odolával prvotnímu nárazu i požáru.
Vyšetřováním byla pověřena japonská Národní rada pro bezpečnost dopravy (JTSB). Jí je nepřímo nápomocen francouzský Úřad pro vyšetřování a analýzu bezpečnosti civilního letectví (BEA), který oznámil, že bude na objasnění havárie spolupracovat s evropským výrobcem Airbus a vyšle do Japonska vyšetřovací tým. Později se k nim připojili i zástupci výrobce motorů Rolls-Royce, Dopravního bezpečnostního úřadu Kanady (TSBC), techničtí poradci producenta De Havilland Aircraft of Canada Limited a motorářské firmy Pratt & Whitney Canada.
JTSB prakticky od samého počátku pracuje s verzí, že viníkem nehody je pilot Dashe 8, který vjel bez povolení na dráhu. Japonské Ministerstvo pro půdu, infrastrukturu, dopravu a turistiku (MLIT) totiž už 3. ledna uveřejnilo přepis komunikace řízení letového provozu s piloti obou letadel, zahrnující poslední 4 minuty a 27 sekund před havárií. Podle ní před srážkou dispečeři povolili letadlu A350 JAL přistání na dráze 34R, zatímco stroj pobřežní stráže dostal pokyn, aby vyčkával těsně před dráhou na pojezdové dráze C5.
Text: Jiří Kučírek
Foto: Toshi Aoki, Makochan12.9, Eddie Wong Kwok Ho
Video: AP
