
Test sestával z několika složitých úkolů najednou: Kızılelma vzlétl ze zkušebního a výcvikového střediska Akıncı v Çorlu a letěl ve formaci se dvěma stíhacími stroji F-16. Jeden z nich fungoval jako spolupracující letoun, druhý jako cvičný cíl. Při letu v 15 000 stopách (4572 m) dokázal radiolokátor Murad typu AESA identifikovat cílový F-16 na vzdálenost zhruba 30 mil (cca 48 km) a uzamknout jej. Poté letoun provedl elektronickou simulaci odpalu střely Gökdoğan, která měla (v simulované podobě) zasáhnout cíl.

Podle Baykaru je zásadní, že test ověřil nejen samotné zaměření a sledování cíle, ale také plnou funkčnost datalinku mezi radarem, avionikou a účinnou střelou — tedy celý „kill chain“ v neobsazené konfiguraci. Úspěšný test znamená, že Kızılelma splnil všechny kritické předpoklady pro to, aby mohl v budoucnu nést zbraňový systém konfigurace podobné pilotovanému stíhacímu stroji.
Text: Jiří Kučírek
Foto: Baykar Technology