„Moderní bojiště se neustále vyvíjí, proto se cvičení soustředilo na ochranu před hrozbami zejména bezpilotních systémů tak, aby na ně naše armáda uměla reagovat. Důležitá je důkladná znalost technologií, které nás v případě konfliktu mohou ohrozit,“ řekl major Michal Peterek, řídící cvičení.
Široká škála technologií, které byla během cvičení nasazena, zahrnovala radiové a radarové systémy, optoelektronická zařízení, pokročilé kamerové systémy i akustické senzory určené k detekci letících dronů. Tyto systémy měly za úkol monitorovat celé spektrum bezpilotních prostředků – od běžně komerčně dostupných dronů přes drony vyzbrojené imitací výbušnin, bezpilotní systémy využívané armádou až po vojenskou vyčkávací munici. Ta je označovaná jako sebevražedný dron, který v cílové oblasti vyčkává a útočí, až když je cíl lokalizován.
„Byla to cenná zkušenost pro naše specialisty na elektromagnetický boj, které by jinde neměli šanci získat,“ vysvětlil major Michal Peterek s tím, že vojáci si simulovaný útok dronů vyzkoušeli i v připravených zákopech a přiblížili se tak podmínkám současných konfliktů například na Ukrajině.
Součástí cvičení bylo i zásobování předních linií autonomními bezosádkovými vozidly. „Šlo o otestování autonomního navedení vozidla do místa určení v situaci, kdy je v prostoru prováděno elektromagnetické rušení,“ popsal řídící cvičení. Vojáci tímto způsobem mohou dostat vše, co v přední linii potřebují. Kromě munice také běžné zásoby či servisní materiál.
Dvoutýdenní cvičení ukázalo testované systémy v řadě scénářů zaměřených na reálné podmínky. „Abychom byli schopni efektivně chránit naše jednotky, techniku a infrastrukturu před drony, musíme nejprve dron detekovat. Dalším krokem je zjištění, o jaký druh dronu jde a zda představuje hrozbu. Pokud ano, přecházíme k neutralizaci. V rámci tohoto cvičení jsme testovali tzv. „Soft kill“ prostřednictvím elektromagnetického boje neboli neutralizaci dronu neletálními (nesmrtícími) prostředky,“ dodal řídící cvičení.
„Testy byly navrženy od těch jednodušších, kdy šlo o monitorování jednoho komerčního dronu, po velmi komplexní scénáře s desítkami dronů ve vzduchu. Detailní analýza výsledků nám poskytne cenné poznatky o tom, jak který antidronový systém funguje v reálném nasazení,“ upřesnil kapitán J. S., vedoucí testování.
Součástí cvičení bylo také nasazení nejnovější techniky 532. praporu elektronického boje, který využil jak mobilní rušiče STARKOM, tak pasivní sledovací systém DPET. Díky této kombinaci bylo možné nejen monitorovat aktivitu v elektromagnetickém spektru, ale také testovat rušení jednotlivých typů dronů.
„Každý typ dronu vyžaduje specifický přístup. Některým dronům stačí rušit řídící signál, u jiných je třeba zasáhnout navigační systém nebo přenos videa. Je to složitá problematika, a proto jsme rádi, že jsme měli možnost působit na mnoho typů dronů v praxi,“ dodal nadporučík D.F., velitel mobilního rušiče STARKOM.
Cvičení Drone Shield 2024 sloužilo také jako platforma pro otestování technologií českých výrobců. „Získané zkušenosti nám ukazují směr vývoje bezpilotních systémů a prostředků ochrany proti nim. Tyto poznatky budou využity jako podklady pro další modernizační projekty a akviziční rozhodnutí armády. Cvičení bylo prospěšné jak pro civilní společnosti, které mohly své systémy otestovat v realistických podmínkách, tak pro armádu, která získala cenná data pro svůj další rozvoj,“ zhodnotil brigádní generál Petr Milčický, ředitel Sekce rozvoje sil ministerstva obrany.
Na další snímky se můžete podívat – ZDE.
Text a foto: prap. Jan Králíček, 53. pluk průzkumu a elektronického boje Opava /red
