
Družici naposledy zachytila německá výzkumná stanice Neumayer Station III na Antarktidě (30. listopadu 2025 v 01.40 UTC (02.40 SEČ). Odkaz na poslední pozorování najdete – ZDE. VZLUSAT-2 fungoval na oběžné dráze necelé čtyři roky, komunikoval do poslední. Do vesmíru byl vynesený 13. ledna 2022 raketou Falcon 9 společnosti SpaceX.
VZLUSAT-2 byl první českou družicí, která pořizovala barevné i černobílé snímky Země ve vysokém rozlišení. Družice nesla také vědecké přístroje:
- Demonstrátor vesmírného dozimetrického systému (2SD): Měřil nabité částice (fotony, elektrony, protony) v okolí družice.
- Rentgenový optický payload: Sloužil k detekci rentgenového záření, včetně rentgenového senzoru Slunce.
- Detektor gama záblesků (GRB Detector): Zachycoval fotony s vysokou energií, které tvoří gama záblesky.
- Vesmírný rentgenový detektor (SXD): Měřil měkké rentgenové záření ve vesmíru.
- Senzor pro detekci odplyňování vodních par (DPTWI): Monitoroval uvolňování vodních par z materiálů družice ve vakuu.
VZLUSAT-2 navrhli odborníci ve VZLU Aerospace (dříve Výzkumný a zkušební letecký ústav), kde byla také integrována. Právě v pražských Letňanech v sídle společnosti je její „dvojče“ – model družice v poměru 1:1.
„VZLUSAT-2 byl důležitým milníkem pro vývoj družic ve VZLU Aerospace. Na této družici jsme ověřili naše schopnosti a technologie, které využíváme v misích dalších. VZLUSAT-2 také potvrdil schopnost České republiky vyvíjet a provozovat vlastní družice,“ vysvětlil generální ředitel VZLU Aerospace Josef Kašpar.
Část dat, která družice pořídila a která se společnost VZLU Aerospace rozhodla zveřejnit, pochází z období od září 2022 do září 2025. Snímky z obou kamer družice jsou dostupné po základním dekódování a zpracování do formátu PNG. Data obsahují také měření z radiačních detektorů SXD, některá z nich zachycují například koronární erupce na Slunci.
Zajímavé odkazy:
- Video integrace VZLUSAT-2, leden 2022 – ZDE.
- Snímky pořízené družicí – ZDE.
- Poslední zvukový záznam kontaktu s družicí – ZDE.
- Poslední snímek pořízený družicí – ZDE.
VZLU Aerospace aktuálně operuje na oběžné dráze družici SATurnin-1, kterou vyvinul pro vojenské zpravodajství. Dále pracuje na projektech AMBIC (české oči ve vesmíru, předpokládaný start mise 2027) a QUVIK (první český vesmírný dalekohled 2028), které uspěly v soutěži o ambiciózní české mise. Vyvíjí také konstelaci družice VZLUGEM (předpokládaný start 2027), v rámci které budou dvě družice na oběžné dráze spolupracovat. Všechny tyto projekty navazují na misi VZLUSAT-1, který se stal nejdéle komunikující českou družicí v historii České republiky a Československa.
Text a foto: VZLU Aerospace /red