
Když v noci z 9. na 10. září loňského roku pronikly z Běloruska nad východní Polsko dvě desítky ruských bezpilotních letounů, vyvolalo to mimo jiné i debaty o účinnosti polské a potažmo celé alianční protivzdušné obrany. V rámci posílené hotovosti QRA (Quick Reaction Alert) tehdy ze základny Poznaň-Krzesiny vzlétly kromě bojových letounů F-16C Block 52+ polského letectva také dva nizozemské stroje F-35A Lightning II a několik ruských dronů sestřelily, nicméně musely k tomu použít drahé protiletadlové střely AIM-9X Sidewinder a AIM-120C-7 AMRAAM. A jeden AMRAAM odpálený z polského letounu navíc z blíže neupřesněných důvodů selhal a dopadl na obytný dům, naštěstí bez iniciace explozivní bojové části.
Posuzovat náklady na zásah jen na základě poměru ceny použité munice k ceně levných dronů samozřejmě nelze, protože je nutné brát v potaz také to, jakou škodu by mohly způsobit, byť v tomto případě nešlo o stroje nesoucí nálož. Z hlediska dlouhodobé schopnosti čelit náletům stovek dronů, jaké pravidelně zažívá Ukrajina, je ale i finanční aspekt obrany zásadní.
Text: Tomáš Soušek
Foto: BAE Systems, RNLAF, MO Ukrajiny, Thales, US Army, USAF
Více se dočtete v časopisu Letectví+kosmonautika 1/2026, který vyšel 7. 1. 2026.
Obsah L+K 1/2026 naleznete – ZDE.