
Mil Mi-28 byl od počátku vývoje pojat konvenčně a co do schématu se nelišil od svých západních protějšků, s výjimkou výrazně vyšší hmotnosti. Ta byla dána konstrukcí vrtulníku, který musel být uzpůsoben pro zástavbu osvědčených turbohřídelových motorů TV3-117, neboť jiné nebyly k dispozici. Podstatný vliv na ni měly i díly z ruské součástkové základny, kdy mnohé prvky byly vyvinuty specificky pro tento stroj a vážily násobek západních ekvivalentů. Některá použitá řešení jsou dodnes unikátní, jako je například boční pancéřování kabin s nafukovacími vaky pod nimi pro případ převržení či pancéřování senzorů.
K úvodnímu vzletu prvního prototypu došlo 10. listopadu 1982, přičemž do ruského letectva byl vrtulník v základní variantě Mi-28N zařazován od ledna 2008. A až nyní se do služby dostává nová verze, jež má odstranit hlavní nedostatky, které jej provázejí od počátku.
Text: JUDr. Jakub Fojtík, Ph.D., LL.M.
Foto: NCV, MO RF, Rosoboronexport, Russian Helicopters
Více se dočtete v časopisu Letectví+kosmonautika 3/2026, který vyšel 4. 3. 2026.
Obsah L+K 3/2026 naleznete – ZDE.