Náčelník odboru bojové přípravy Velitelství vzdušných sil a řídící cvičení plukovník gšt. Michal Kudyn považuje Ramstein Guard za velmi důležitý a přínosný – procvičované situace jsou natolik reálné, že by se odehrály i ve skutečné válce: „Piloti museli prokázat schopnost operovat a plnit úkoly i v podmínkách rušení navigačních, komunikačních a zbraňových systémů. Náměty jednotlivých dnů se každý den měnily a komplikovaly a cvičící museli denně úkoly nejen vyhodnotit, ale spolu se specialisty na elektronický boj hledat postupy, jak následky rušení eliminovat,“ vysvětluje.
Do manévrů nad polovinou území České republiky se zapojily bezmála všechny útvary českých vzdušných sil, i vojáci NATO. Pohyb jednotek na zemi i ve vzduchu pak řídilo národní místo velení vzdušných sil spolu se Střediskem řízení a uvědomování (CRC). Příslušníci aliančního velitelství Combined Air Operations Centre (CAOC) z německého Uedemu pak průběh cvičení přímo v prostorech CRC monitorovali a vyhodnocovali.
Podle velitele Vzdušných sil AČR generálmajora Petra Čepelky je jedním z hlavních cílů cvičení prověřit schopnosti pozemní protivzdušné obrany efektivně fungovat v prostředí, kde jsou systémy radarů a rádiové komunikace cíleně rušeny. „Jednotky musí umět detektovat a sledovat nepřátelské letouny i při narušení standardních sledovacích, zaměřovacích, ale i komunikačních prostředků,“ zdůraznil s tím, že piloti jsou cvičeni v těchto situacích používat alternativní navigační a komunikační techniky a jejich letouny jsou vybaveny technologiemi, které dopad rušení minimalizují.
Premiéra MADR
Klíčovou roli v detekci a analýze rušivých signálů hrál 26. pluk velení, řízení a průzkumu, který vůbec poprvé od zavedení do výzbroje nasadil izraelské mobilní radiolokátory ELM 2084. Oproti původním stacionárním sovětským radarům lze novou techniku jednoduše kamkoliv přemístit, má schopnost samo-usevernění a je s radary NATO plně kompatibilní.
„Navíc zachytí i bezpilotní prostředky a dělostřelecké a minometné granáty, což jej činí v dnešní době efektivním,“ vysvětlila náčelnice štábu 262. radiotechnického praporu kapitánka Jiřina Polcrová. MADR podle jejích slov při premiéře obstál na výbornou: „Je vybavený schopností ECCM – elektronická protiopatření v rámci elektronického boje – a ve srovnání nejen se sovětskými, ale i moderními českými radary, si dokázal poradit s vyzařovaným rušením nejlépe.“
C-295M testoval ochranu letounu, vrtulníky nasadily infračervené cíle
Vrtulníkáři z 22. základny se cvičení účastnili se stroji Mi-171ŠM, které proti hrozbě protiraketových prostředků velmi krátkého dosahu nasadily infračervené klamné cíle. Z Náměště se zapojila i jednotka předsunutých leteckých návodčích. „Jejich úkolem bylo provádět blízkou leteckou podporu za podmínek, kdy jsou přítomné jak rušiče, tak prostředky umožňující tzv. spoofing – tedy podsunutí špatných koordinátů,“ doplnil plukovník Michal Kudyn.
Dopravní letoun z výzbroje 24. základny dopravního letectva v Kbelích pak v Boleticích zkoušel ochranu proti protiletadlovým řízeným střelám. „Při detekci ochranný systém Casy automaticky vymetá klamné cíle, tzv. fléry, které mají zmást naváděcí systém střely na letoun,“ vysvětlil.
Text a foto: mjr. Zuzana Sekaninová, Armáda ČR
