MENU

Protivzdušná obrana dlouhého dosahu v Evropě

Pozemní protivzdušná obrana byla po dlouhou dobu oblastí, kterou většina evropských zemí zanedbávala. Ruská vojenská agrese vůči Ukrajině ale všem jasně ukázala, jakým hrozbám je nutné čelit. Do popředí zájmu se tak dostávají i protiletadlové raketové systémy dlouhého dosahu a se schopností ničit i balistické střely. K jejich pořizování přistupuje stále více ozbrojených sil a stejný záměr už avizovala i Armáda České republiky. Proto přinášíme základní přehled dostupných systémů, které jsou z technického hlediska schopné požadované schopnosti zajistit.

Když před čtyřmi roky Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, jen během prvních tří týdnů na ni odpálilo více než 900 střel různých typů a ve třetím měsíci války už statistiky hovořily o více než 2000 střelách s plochou dráhou letu a asi 240 balistických střelách. Na vítězství to Rusům nestačilo, protože ukrajinské armádě se předtím podařilo nemalou část sil rozptýlit mimo hlavní základny, nicméně střely a nyní i různé bezpilotní prostředky útočí po desítkách tisíc měsíčně na Ukrajinu dodnes.

Zcela reálně přitom hrozí, že si Rusko může najít záminku i k tomu, aby podobným způsobem zaútočilo na některou z členských zemí Severoatlantické aliance, která narychlo posiluje své kapacity i v kategorii pozemní protivzdušné a protiraketové obrany. Generální tajemník NATO Mark Rutte loni v červnu prohlásil, že kapacity alianční protivzdušné obrany musí být navýšeny o 400 %, aby bylo možné čelit všem hrozbám. Tím současně také vyjádřil, jak poddimenzovaná a podfinancovaná tato oblast vojenských schopností byla.

Text: Tomáš Soušek
Foto: Bundeswehr, IAI, Rafael, Raytheon, Thales, US Army

Více se dočtete v časopisu Letectví+kosmonautika 2/2026, který vyšel 4. 2. 2026.

Obsah L+K 2/2026 naleznete – ZDE.

Novinky

Odoberajte newsletter

Odoberajte najnovšie informácie o našej ponuke do Vašej emailovej schránky.

Top