Vyhľadať
Close this search box.

MENU

Stav protivzdušné obrany státu v roce 1987

V listopadu 1987 projednalo velení Československé lidové armády stav a účinnost pohotovostního systému protivzdušné obrany státu (PVOS) v reakci na odborné shromáždění velitelů protivzdušné obrany členských států Varšavské smlouvy konané v září 1987 a navrhlo změny k jeho dalšímu zlepšení.
MiG-21MF od 5. stíhacího leteckého pluku v Dobřanech

Hlavním úkolem pohotovostního systému PVOS bylo zajistit nedotknutelnost vzdušného prostoru Československa především proti vojenským letadlům zemí Severoatlantické aliance. Jeho plnění vyžadovalo stále větší úsilí, neboť neustále narůstala činnost letectva NATO. Projevovala se zvýšením počtu cílů působících v bezprostřední blízkosti československé státní hranice, tak i v komplexní průzkumné činnosti. Ve srovnání s rokem 1985 vzrostla letecká činnost nad západní částí Německa a nad územím Rakouska v roce 1986 o 18 procent. Přesto od narušení vojenským vrtulníkem dne 20. dubna 1984 nedošlo k žádnému dalšímu narušení vzdušného prostoru Československa vojenským letounem. Nedostatky přetrvávaly v zásazích proti sportovním letadlům letící na malých a přízemních výškách.

MiG-23MF od 11. stíhacího leteckého pluku v Žatci

V pásmu proti Československu bylo v hotovostních silách taktického letectva NATO udržováno 31 letounů, z toho 24 nosičů jaderných zbraní a sedm stíhacích letounů s dobou pohotovosti ke vzletu 5 až 15 minut a příletovou dobou ke státní hranici 9 až 60 minut. Letadlový park tvořily převážně letadla moderních typů Tornado, F-16C a D a Mirage 2000. Všechny tyto typy byly schopny operovat za ztížených podmínek ve dne i v noci v přízemních výškách 50 až 100 metrů.

Celý článek a další fotografie naleznete – ZDE.

Text: Jan Šach, VHÚ Praha
Foto: Vojenský historický ústav Praha

Novinky

Odoberajte newsletter

Odoberajte najnovšie informácie o našej ponuke do Vašej emailovej schránky.