Aktivity spojené s vývojem protidronové ochrany se objevují již delší dobu, nicméně v souvislosti s napadením Ukrajiny se stávají aktuálnější a nabývají na důležitosti. S rostoucí schopností bezpilotních prostředků zasahovat a poškozovat nejen vojenské, ale i civilní objekty se však stále více projevuje potřeba vytvoření uceleného systému, který by hrozbu ze strany dronů eliminoval. Iniciativa vycházející mimo jiné z Univerzity obrany byla realizována ve formě trialu, během něhož vyzvané domácí i zahraniční subjekty představily technologie a systémy pro zachycení a sledování bezpilotních prostředků.
Univerzita obrany se na průběhu akce podílela v několika směrech. Nejen spolupracovala na zadání scénářů, které měly ověřit schopnosti jednotlivých komponent a řešení, ale její odborníci jsou také součástí hodnotitelského týmu. „Naším úkolem je vyhodnotit, jak účinné jsou jednotlivé senzory z hlediska schopnosti detekce, sledování a identifikace dronů během různých operačních, denních i povětrnostních podmínek. Porovnáváme výstupy z jednotlivých senzorů a posoudíme, jak by je bylo možné zasadit do uceleného řešení,“ říká major David Novák z Katedry komunikačních technologií, elektronického boje a radiolokace. Výstupem z trialu by mělo být technické řešení detekce dronů, použitelné pro co nejširší okruh uživatelů.
Další formou účasti UNOB na akci bylo působení v roli protivníků (OpFor), kdy se pracovníci zmíněné katedry stali operátory strojů určených k detekci. Jedním z nich byl i nadporučík Stanislav Vaněk, který zde získal novou zkušenost: „Podařilo se nám tady vyzkoušet převzetí dronu. O této technologii se dlouho mluvilo, ale dosud ji nikdo nedokázal aplikovat. Jde o zařízení britské firmy, které je určeno k tomu, aby stroji vnutilo novou přistávací pozici, což jsme zde s vysokou procentuální úspěšností vyzkoušeli.“
Nové poznatky během akce Dron Shield získali i další pracovníci Univerzity obrany, například z Katedry protivzdušné obrany. V rámci trialu se ověřovaly i některé technologie vyvíjené na univerzitě v rámci projektů obranného výzkumu, jako například autonomní robotické vozidlo Taros, které na bojišti může působit jako nosič detektorů pro vyhledávání bezpilotních prostředků.
Na další fotografie se můžete podívat – ZDE.
Text a foto: Viktor Sliva, Univerzita obrany /r