MENU

Urychlené vyzbrojování ČSLA ve druhé polovině sedmdesátých let

Od sedmdesátých let minulého století usiloval Sovětský svaz o postavení globální mocnosti. Už pouhý rok (!) od podpisu Závěrečného aktu v Helsinkách zahájil na svém území rozmísťování raket středního doletu RSD-10 Pioněr (kód NATO SS-20 Saber) a pokračoval v mohutném konvenčním zbrojení. Na jednání Politického poradního výboru Varšavské smlouvy 26. listopadu 1976 bylo rozhodnuto o zdokonalení výzbroje Československé lidové armády dovozem zbraní ze SSSR.

V sedmdesátých létech Sovětský svaz hodlal využít přechodného oslabení USA, kdy v důsledku války ve Vietnamu se v jeho zahraniční politice i v postojích veřejnosti projevoval takzvaný vietnamský syndrom, vyznačující se neochotou a obavami z opětovného použití vojenské síly jako nástroje zahraniční politiky. Vnitropoliticky byly USA oslabeny aférou Watergate a ekonomicky probíhající recesí způsobenou prvním „ropným šokem“, kterou sovětští ideologové interpretovali jako další fázi závěrečné krize kapitalismu. Raketový vzestup cen surovin na světových trzích (především ropy a zemního plynu) naproti tomu přinesl příliv značných finančních prostředků z jejich vývozu do sovětského rozpočtu. Rozšiřování vlivu v jihovýchodní Asii a v Africe pak vedlo některé z představitelů SSSR k myšlence, dále upevnit velmocenské postavení v rámci „celosvětového revolučního procesu“.

Celý text a další fotografie naleznete – ZDE.

Text: Jaroslav Láník, Vojenský historický ústav Praha /r
Foto: George Chernilevsky – Wikimedia.org

Novinky

Odoberajte newsletter

Odoberajte najnovšie informácie o našej ponuke do Vašej emailovej schránky.