Letečtí technici připravují stroj k letu, testují systémy, kontrolují palivo a další kapaliny. Po přistání pilota navádějí na místo stání, přijímají od něj informace o průběhu letu, vyhodnocují ho a opět doplňují provozní kapaliny. Je zřejmé, že pro úspěch jakékoliv vzdušné mise jsou tito specialisté naprosto klíčoví.
České vzdušné síly provozují od roku 2005 celkem 14 nadzvuků JAS-39 Gripen, kromě výcviku pilotů se ve Švédsku pravidelně školí rovněž letečtí technici. Naposledy jich takovým kurzem prošlo pět. Na ně během zhruba 16 týdnů čekalo více než 600 hodin nabitých teorií i praxí. Lekce byly rozděleny do tří bloků: největší, teoretická část, byla zaměřena na popis jednotlivých částí letounu. Poté následovala praktická část – práce na letounu v hangárech. Poslední část byla věnována spuštění motoru – motorové zkoušce.
Nejdřív simulátor, pak skutečný letoun
Nejprve si spuštění motoru a nouzové postupy při závadě motoru vyzkoušeli na simulátoru. „Ostrou zkoušku jsme dělali na provozuschopném letounu, ve dvou a pod dohledem instruktora. Jeden z nás seděl v kokpitu a celé to spouštěl. Druhý zajišťoval podporu, předletovou přípravu a poletovou kontrolu podle manuálu. Po celou dobu zkoušky jsme byli oblečeni v nehořlavé kombinéze, technik v kokpitu měl kuklu a helmu,“ popisuje průběh zkoušky technička. Zkouší se různé režimy motoru, měří se jeho akcelerace, otáčky, sleduje se čas, reakční doba, teploty výstupních plynů a další sledované údaje.
„Byl to pro nás neskutečný zážitek. Od samotné přípravy na spuštění motoru až po následnou motorovou zkoušku. Na její závěr nám instruktoři úplně zhasli osvětlení a vydali pokyn do rádia, že máme jít na maximální výkon tzv. forsáž. V místnosti (tzv. Hush House), kde zkouška probíhala, byla úplná tma, po zapnutí forsáže jsme viděli v palubních zrcátkách obrovský kužel forsáže, který rozzářil celou místnost. Celý zážitek byl umocněn ještě silou motoru, která byla v kokpitu doslova cítit,“ uvedli technici.
Co předmět, to zkouška
Zažehnutí motoru byla ale jen pomyslná třešnička na dortu, techniky čekala čtyřměsíční tvrdá práce. „Pro mě byla úplně nejtěžší teoretická část, která obsahovala hodně předmětů, velké množství informací, vše samozřejmě v angličtině. Jeden den jsme dělali zkoušku z nějakého předmětu a další den už jsme začínali s dalším. V hlavě máte přípravu na test, ale už musíte věnovat pozornost novému tématu,“ sdělil jeden z leteckých techniků. „Co předmět, to zkouška. Celkem jsme absolvovali cca 24 předmětů a testů,“ doplnil nově přeškolený technik 211. taktické letky. Všichni se shodli na skvělém přístupu instruktorů a ocenili jejich vstřícnost a ochotu.
Na techniky nyní čeká tzv. OTJ (On Job Training) v délce zhruba 6 až 12 měsíců. Jde o jakýsi seznam prací, které musí splnit pod dohledem instruktora. Po jeho ukončení budou technici přezkoušeni inspektory z řad odborných inženýrů oddělení nadzvukové letecké techniky taktického křídla, a pokud uspějí, čeká je samostatná práce na letounu JAS-39 Gripen.
Od roku 2005 bylo ve Švédsku vyškoleno více než 150 leteckých techniků, předpokladem účasti je perfektní angličtina, technické vzdělání, odbornost, základní kurz inženýrsko-letecké služby, úspěšné přezkoušení z tělesné přípravy. Všichni také musí uspět ve výběrovém řízení na úrovni taktické letky mateřské základny.
Text: kpt. Hana Havrdová, TID 21. základny taktického letectva Čáslav /r
Foto: Peter Hassleryd – Flygvapnet
