„Podmínkou našeho studia na profesionálního pilota je, že student musí být do začátku druhého ročníku držitelem základní licence soukromého pilota. Praktický výcvik si studenti zajišťují sami. Svobodně mohou využít nabídky řady privátních leteckých škol, ale i Letecké školy VUT, která rozšířila své služby s cílem garance, kvality a včasného získání licence, které tento přibližně šedesátihodinový výcvik vyžaduje,“ říká ředitel Leteckého ústavu Jaroslav Juračka.
Letos se pro výcvik pod hlavičkou VUT rozhodlo devět z dvacítky studentů prvního ročníku. Což jsou čísla, na která donedávna nebyli na škole zvyklí. „Na pilota u nás dřív studovalo takových pět až sedm studentů v ročníku. Za poslední tři roky zájem značně vzrostl na dnešní dvě desítky mladých lidí, kteří ke studiu každoročně nastupují,“ upřesňuje Juračka s tím, že zájem o obor roste navzdory nemalým nákladům, které studenti s povinným výcvikem mají – základní licence může stát přes čtvrt milionu korun, záleží na vybrané letecké škole. Studenti do výcviku investují s vidinou, že se jim finance díky lukrativní výši platů u dopravních společností po dokončení školy brzy vrátí.
S rostoucím zájmem o studium vzrostl také tlak na stávající flotilu letounů VUT. „Výcvik jsme prováděli na dvou Cessnách 172. Ale samozřejmě ne vždy jsou letouny k dispozici, pravidelně se musí létat do servisu, někdy není vhodné počasí nebo se vrací naši absolventi s požadavky na kondiční lety. Paralelně nad rámec výcviku privátního pilota máme i navazující výcviky, například noční lety či lety podle přístrojů. Letadla tedy byla dost vytížená. Proto jsme došli k závěru, že pořídíme další,“ vysvětluje Juračka.
Fakt, že škola naposledy kupovala letadlo v roce 2012, dokládá, že se nejedná o úplně běžnou záležitost. I proto, že nákup staršího stroje z roku 2001 vyšel na šest milionů korun. „Vybrali jsme letadlo Piper 28-181. Jedná se o dolnoplošný čtyřmístný letoun, s motorem o výkonu 180 koní, umožňující lety bez viditelnosti země, to znamená lety v mracích za pomoci přístrojů. Letadlo se aktuálně rozlétává a studenti se na něj postupně přeškolují,“ říká Juračka.
Piper bude mít své domovské letiště v Křižanově, stejně jako ostatní stroje VUT. „Řadě lidí asi hned naskočí otázka, proč nevyužíváme fakultě blízké Letiště Medlánky. Křižanov má pro nás výhodu, že nejsme omezovaní vzdušným prostorem Letiště Brno, což je důležité zejména pro výcvik začínajících pilotů. Na druhou stranu, když potřebujeme lety v řízených okrscích velkého letiště, do Brna je to nějakých dvanáct minut vzduchem,“ dodává Juračka. A doplňuje poslední novinku. „Studentům programu Profesionální pilot letos ústav nově umožnil takzvané observer lety, a to díky vstřícné spolupráci s leteckou společností Smartwings na palubě Boeingu 737,“ uzavírá.
Text a foto: Vysoké učení technické v Brně /r
