Mezi hosty nechyběl velvyslanec Slovenské republiky v ČR Peter Weiss, místopředsedkyně Senátu PČR Miluše Horská, poslankyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Karla Šlechtová, primátor hl. m. Prahy Zdeněk Hřib, arcibiskup pražský Dominik kardinál Duka, poslední žijící druhováleční veteráni a synovci generála Píky Karel a Jan Píkovi.
Právě posledním dvěma jmenovaným předal pověřený náměstek ministra obrany Filip Říha a generálmajor Miroslav Hlaváč vyznamenání – Záslužný kříž ministra obrany III. stupně.
Symbol krutosti
„Je tomu přesně 70 let, kdy nás nedobrovolně opustil armádní generál Heliodor Píka. Jeho smrt můžeme právem označit za hanbu českého národa a za symbol krutosti komunistického režimu, který hrdinům boje za svobodu místo metálů nasazoval oprátku,“ řekl v projevu náměstek Říha. Upozornil, že generál Píka svou oddanost vlasti projevoval už jako legionář za první světové války a poté jako důstojník armády nového státu Čechů a Slováků. Naší exilovou vládu varoval před komunistickou totalitou, což se mu nakonec stalo osudným.
„Generál Píka zemřel na popravišti v plzeňské věznici nezlomen. Stal se národní legendou a morálním vzorem pro další generace,“ sdělil dále náměstek Říha, připomněl i syna slavného generála – Milana Píku, který zemřel před třemi měsíci. Ten se totiž nesmířil s pošlapáním dobrého jména otce a ještě v době komunismu dosáhl jeho soudní rehabilitace.
Odkaz Heliodora Píky šíří jeho rodina
„Odkaz tohoto velkého vojáka a vlastence šíří teď jeho rodinní příslušníci. Organizují vzpomínkové akce a účastní se besed se školní mládeží, aby jí přiblížili dobu nesvobody a životní osudy svého strýce generála Píky. Také proto se ministr obrany Lubomír Metnar rozhodl pro ocenění synovců generála,“ vysvětlil náměstek Říha, proč Jan a Karel Píkovi dnes obdrželi Záslužný kříž ministra obrany.
Dvacáté století, které bylo spojeno se vznikem Československa, přineslo pro Čechy a Slováky okamžiky, na které jsme mohli být hrdí a na které doteď vzpomínáme. Velvyslanec Slovenské republiky v ČR Peter Weiss připomněl, že uplynulých sto let také přineslo boj Čechů a Slováků bok po boku s prolitou krví za obnovu Československa. „Přineslo i časy temna a hanby. To, co se v obou zemích stalo s hrdiny protinacistického odboje, kteří nasazovali život za obnovu společného státu a potom byli stalinistickou mocí zlikvidováni jako nepřátelé a potrestáni smrtí, to nemá odpuštění. Osobně to považuji za jednu z největších křivd, které se staly v historii Československa, a nelze na ni zapomenout,“ konstatoval Peter Weiss.
Destrukce velitelského sboru
Komunistický režim po převratu v roce 1948 usiloval o ovládnutí všech vrstev společnosti. Provedl totální destrukci celého velitelského sboru, protože většina důstojníků byla ve smyslu přísahy pevně oddána ideálům demokracie a vlastenectví. Dvě třetiny vojáků z povolání, sloužících v únoru 1948, byly z armády nemilosrdně odstraněny. Mnozí skončili ve věznicích a táborech nucené práce, více než dvě desítky na šibenici.
„Symbolem poúnorových čistek v československé armádě se stal generál Heliodor Píka. Jako vojenský atašé v Rumunsku organizoval přechody našich občanů do emigrace. Ve funkci náčelníka československé vojenské mise v Sovětském svazu měl zásadní podíl na vzniku a formování našich východních vojenských jednotek. Jako význačný představitel londýnské exilové vlády měl zcela rozdílné názory na budování československých vojenských jednotek v Sovětském svazu a na jejich využití. S moskevským vedením KSČ se zcela rozcházel i v pohledu na poválečný vývoj v republice,“ popsal ve stručnosti jeho život zástupce náčelníka Generálního štábu – náčelník štábu generálmajor Miroslav Hlaváč. Upozornil, že paradoxem konce života Heliodora Píky bylo, že byl popraven ve své vlasti, o jejíž svobodu a demokracii vždy usiloval.
Syn očistil jméno svého otce
Za válečné veterány promluvil armádní generál v. v. Emil Boček. Ve svém projevu sdělil, že je pro něj ctí připomenout hrdinu národa, československého vojáka, diplomata, legionáře a vlastence, který se stal se obětí komunistického režimu. Vyzdvihl i syna Milana Píku, který celý život bojoval, aby očistil památku na svého otce, což se mu také podařilo.
Poslední řeč patřila synovci generála Píky, Janu Píkovi. Nejdříve poděkoval všem, kteří připravili setkání u Generálního štábu AČR. „Věříme, že pro současnou společnost je důležité připomínat odvážné a čestné muže a ženy, kteří byli v době komunistické totality brutálně vězněni a mnozí obětovali život, aby naše generace mohla svobodně žít i myslet. Připomínat tyto oběti a vzory osobní statečnosti je naší povinností i vůči mladým lidem, kteří někdy mohou brát svobodu a bezpečí jako samozřejmost,“ dodal Jan Píka.
Položili věnce a květiny k pamětní desce
Po projevech pak hosté položili věnce a květiny k pamětní desce připomínající armádního generála Heliodora Píku. Ceremoniál zakončilo duchovní zamyšlení hlavního kaplana plukovníka Jaroslava Knichala a minuta ticha. Teprve poté byla přestřižením pásky otevřena výstava Destrukce důstojnického sboru po roce 1948. Expozici, která připomíná nejen osobu Heliodora Píky, ale i tisíce vojáků postižených perzekucí po roce 1948, představil její autor Prokop Tomek z Vojenského historického ústavu.
Na dvaadvaceti panelech si návštěvníci přečtou nejen o poválečné obnově armády, ale i o vzniku a poválečném vývoji Obranného zpravodajství, hořkém návratu a odstavení zasloužilých účastníků zahraničního odboje na Západě v roce 1945, o intrikách proti představitelům domácího odboje, o únorovém převratu 1948 či první vlně armádních čistek.
Na další snímky a video se můžete podívat – ZDE.
Text a foto: Lucie Růžková, Ministerstvo obrany ČR /r
Související články:
Výstava přibližuje (nejen) osudy nespravedlivě odsouzených důstojníků čs. armády
