Lehký bojový letoun AMX vznikl v počtu necelých dvou set kusů a do výzbroje jej zařadily jen dvě země. Jeho služba se tak odehrávala ve stínu výkonnějších nadzvukových strojů, jež tvoří páteř každého vyspělého letectva. V provozu se ale AMX osvědčil a byl úspěšně nasazen i v bojových operacích. Pro Itálii a Brazílii měl navíc velký přínos i v tom, že tamnímu průmyslu umožnil udržet si schopnosti, s nimiž se posléze mohli výrobci pustit i do pokročilejších projektů.
Spojené úsilí
První úvahy o novém bojovém letounu, jež nakonec vedly k programu AMX, se v Itálii objevily už na začátku 70. let minulého století. V té době byla Evropa stále ve stádiu studené války a země Severoatlantické aliance se musely připravovat na možnost intenzivního střetnutí s uskupením Varšavské smlouvy, vedeným Sovětským svazem. Ve vzdušných silách se tehdy prosazovala koncepce založená na společném nasazení moderních a velmi výkonných nadzvukových strojů s méně sofistikovanými letouny, jejichž pořízení a provoz byl méně nákladný.
Text: Tomáš Soušek
Foto: Jakub Vaněk, AMI, Embraer, FAB, Leonardo, USAF
Více se dočtete v časopisu Letectví+kosmonautika 5/2024, který vyšel 2. 5. 2024.
Obsah L+K 5/2024 naleznete – ZDE.