Vrtulníky se denně kontrolují, opravují a je nutné mít v zásobě náhradní díly. Příslušníci zabezpečovacích týmů jsou pro jakoukoliv složku armády nepostradatelní a platí to i o vrtulníkářích. Zhruba stočlenné první úkolové uskupení Armády ČR Heli Unit Polsko je na základně Powidz od ledna, v jednom roce se tu vystřídají dvě rotace. Jejich úkolem je podpora spojenců – včetně domácí jednotky SOF (Special Operation Force). Mise je vedle nasazení v Litvě, Lotyšsku a na Slovensku další k posílení kolektivní obrany NATO na jeho východním křídle.
„Součástí působení jsou různá cvičení s polskými partnery, což znamená provoz vrtulníků Mi-171Š mimo letiště. Personál inženýrsko-letecké služby i zabezpečující tým si tak může vyzkoušet práci na letecké technice v polních podmínkách, jen s minimem nutného vybavení a náhradních dílů,“ říká zástupce velitele 1. úkolového uskupení major M. B.
Vrtulníky Mi-17 provozují i v Powidzu, při drobných opravách a nutné spolupráci si obě armády vypomáhají. „Podařilo se nám navázat velmi přátelské vztahy s místními techniky. Když potřebujeme, není problém domluvit místo v hangáru nebo pomoc při řešení závad,“ dodává zástupce velitele české jednotky.
Během nasazení se vrtulníky kontrolují denně. Technici stroj jednak fyzicky zkontrolují, přezkouší všechny systémy po jednotlivých odbornostech – drak-motor, elektro speciální vybavení, zbraňové systémy, radiotechnické vybavení a skupina objektivní kontroly – další práce pak probíhají mezi jednotlivými lety a po jejich ukončení.
Jakmile stroj nalétá určité množství hodin, je nutné provést předepsané práce. „Přímo v místě nasazení technici provádějí PP50, tedy po každých 50 hodinách. Dělá se komplexní přezkoušení vybraných systémů, kontroly filtrů a promazání částí vrtulníku. Na vyšší údržbu pak stroje odlétají na naši základnu do ČR a vrtulník je obratem nahrazen jiným,“ upřesňuje.
V Powidzi jsou i čeští opraváři z 223. letky. Nejvíc jim zatím dala zabrat výměna palivové nádrže a transmisní hřídele, která pohání zadní vrtulku. „Větší závady se nám naštěstí vyhýbají a můžeme se tak plně soustředit na zajištění letových úkolů,“ říká major M. B.
České vrtulníky v Polsku mohou zahájit výcvik, základna vyrostla za dva týdny
Součástí týmu je i skupina letištního technického a provozního zabezpečení z 226. letky. Ta má na starosti obsluhu cisteren, spouštěcích zdrojů nebo tepelných ohřívačů. I oni si mohli vyzkoušet nasazení v polních podmínkách.
„Blíží se konec první rotace, která si vyzkoušela prakticky všechny druhy počasí: od mrazu a sněhu, přes velmi deštivé dny až po opravdu silný vítr. Nehledě na podmínky letová činnost probíhá prakticky neustále včetně vysokého podílu nočních letů,“ shrnuje major M. B. Největší výzvu pro všechny představuje časté působení mimo polskou základnu Powidz a to někdy i na dvou místech zároveň.
Text: kpt. Marek Maxim Švancara, Armáda ČR /r
Foto: 1. ÚU AČR Heli Unit
