Pomáhali jsme ještě před povodní
Armáda monitorovala povodňovou situaci od samotného začátku. Příslušníci Vojenského geografického a hydrometeorologického úřadu v Dobrušce od první výstrahy analyzovali a prováděli modely dopadů počasí a změn trénu. Geodetické skupiny sdílely své poznatky s civilními kolegy.
13. září náčelník Generálního štábu AČR uvedl do pohotovosti jednotky, které jsou součástí ostatních složek IZS a doplnil je o 15. ženijní pluk a hasičské jednotky. O den později pak zaktivoval operační centrum na Velitelství pro operace, které mělo na starost plánování a řízení nasazení sil a prostředků AČR. To posledním listopadovým dnem ukončilo svou činnost.
Ve stejný den byli nasazeni i první vojáci v terénu. Nejdříve na žádost starosty Strakonic, který požádal o pomoc s plněním pytlů s pískem a odklízením spadlých stromů z cest, o dva dny později pak na žádost hejtmana Olomouckého kraje. Dále pak byli nasazení piloti a záchranáři s celkem pěti vrtulníky z 22. základny vrtulníkového letectva v Náměšti nad Oslavou a 24. základny dopravního letectva Praha-Kbely. Pětice vojáků se strojem W-3A Sokol z 24. základny zachránila z rozbouřené Bělé v Jeseníku a okolních vesnicích 25 lidí. Vrtulníkáři operovali z letiště Mošnov a poté, co skončili jejich záchranné a evakuační práce, pomáhali s rozvozem humanitární pomoci a transportem lidí.
Nasazení a úkoly
Vláda schválila nasazení nejdříve až 2000 vojáků od 17. září do 31. října 2024. Tito vojáci byli nasazeni na různé úkoly, včetně evakuace obyvatel, zásobování postižených oblastí vodou a humanitární pomocí, odklízení sutě a naplavenin a stavby provizorních mostů a lávek nebo dezinfekce silnic a domů.
Vzhledem k pokračujícím potřebám v postižených oblastech bylo nasazení vojáků prodlouženo do konce listopadu 2024. Počet vojáků byl snížen na 1000. Jejich úkoly zůstaly stejné, a tak pokračovali jak ve vyklízení obcí, tak i v budování dalších provizorních mostů a lávek, aby zajistili přístup do odříznutých oblastí a umožnili následnou obnovu infrastruktury.
5 400 vojáků a vojákyň
Nejintenzivněji byli vojáci nasazeni na začátku října. V těchto dnech bylo nasazeno denně téměř 1 300 vojáků s více jak tři sta kusy techniky. Nasaznei byli vojáci všech druhů sil včetně speciálních. Zejména byli však nasazeni vojáci pozemních sil, jejich ženisté a chemici, a ze vzdušných sil pak piloti a záchranáři. Ze specialistů to byli také geodeti, veterináři, psychologové, zdravotníci. Masa vojáků, která vyklízela budovy a čistila ulice byla z jednotek v okolí postižených obcí, tedy 7. mechanizované brigády, nebo z 53. praporu průzkumu a elektronického boje. Pomáhali ale i vojáci z 4. brigády rychlého nasazení, 26. pluku velení, řízení a průzkumu ve Staré Boleslavi nebo logistici z Praporu podpory nasaditelných sil z Lipníku nad Bečvou. Během necelých tří měsíců se v místech postižených povodněmi vystřídalo 5 400 vojáků z povolání a vojáků v aktivní záloze. Faktem ale je, že mnoho vojáků, stejně tak i aktivních záložáků, pomáhalo i ve svém osobním volnu jako dobrovolníci.
Mosty a lávky
Poté, co voda opadla, začala se vracet do svých původních koryt, a terén kolem stržených mostů a podemletých cest začal vysychat, vyrazili naši geodeti a ženisté na obhlídky míst, kde obce žádaly postavit mostní provizoria. Z celkových více jak padesáti požadavků nakonec byla realizována jen část. Důvody byly různé. Někdy stavební úpravy kolem mostu byly příliš náročné jak časově, tak finančně. Nebo k mostu chyběla cesta, jejíž dostavení bylo mnohem časově náročnější než stavba mostu v jiné části obce. Jindy obce změnily názor a vybraly levnější a rychlejší řešení. Vojenští geodeti a ženisté jim pomáhali hledat tyto alternativy. Těmi byly například brody nebo pěší lávky. Nakonec ženisté vyzvedli ze skladů Správy státních hmotných rezerv celkem 22 mostních provizorií a osm lávek pro pěší.
Vyplatila se pravidelná cvičení se Správou státních hmotných rezerv, při kterých ženisté z 15. ženijního pluku Bechyně pravidelně trénuji vyzvednutí mostních provizorií a jejich kompletaci. Mosty stavěli vždy v řádu několika dnů, lávku do jednoho dne. Záleželo na místě stavby, jak bylo dostupné pro těžkou techniku. Dále byly také důležité stavební úpravy staveniště před jejich příjezdem.
Vojenská technika v terénu
Armáda nasadila různé druhy vojenské techniky, včetně vrtulníků W3A Sokol a Mi-171Š a Venom. Dále ženijní techniku od bagrů po jeřáby k vyklízení materiálů a pro stavbu mostů. V místě byla vidět také dekontaminační vozidla ACHR M90 a vojenské sanity.
Koordinace s IZS a SSHR
Nasazení armády bylo koordinováno s integrovaným záchranným systémem, kde hlavní roli hráli hasiči jako velitelé zásahu. Armáda poskytovala technickou podporu jako ostatní složka IZS a její vyžádání bylo možné cestou Národního operačního informačního střediska (NOPIS) Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru.
Odjezd je postupný
Mandát k plnění úkolů na Moravě skončí dnes v noci. V místě se ještě dnes ráno pohybovalo okolo 180 vojáků s 80 kusy techniky. Ti vojáci, kteří již nedostali další úkoly z krizových štábů, se začali hned ráno balit a postupně se odsouvají do svých posádek. Ženisté ráno také předali v obci Nové Losiny poslední lávku a následně se začali chystat k odjezdu. Vojáci se budou z místa, kde poslední měsíce pomáhali, stahovat ještě v neděli a pondělí.
Text: plukovnice Magdalena Dvořáková/ AČR
Foto: AČR
