Vyhľadať
Close this search box.

MENU

Novodobí dragouni, nebo obyčejný „kanónenfutr“? Použití motocyklů ruskou armádou v konfliktu na Ukrajině

Kavalérie, tedy jezdectvo, představovalo od starověku tradiční součást většiny armád civilizovaného světa. Situace se začala měnit až s nástupem vozidel se spalovacím motorem a stále větším rozšířením kulometů počátkem 20. století, kdy se vojáci na koních stali nepraktickými relikty minulosti. Byť ještě na začátku druhé světové války měly některé země ve svých ozbrojených silách jezdecké jednotky, během let 1939–1945 je plně nahradily automobily a motocykly. Z nich se především jednostopá vozidla začala používat pro plnění průzkumných a spojovacích úkolů. Dnes mají motocykly ve svých arzenálech různé povstalecké skupiny či teroristické organizace, stejně jako elitní speciální jednotky pravidelných armád.

Velké ztráty, velké změny
Nedávno je ve velkém rozsahu začala nasazovat také ruská vojska na Ukrajině, kde jsou jimi vybavovány útočné odřady motostřelců, výsadkářů a námořních pěšáků, jejichž úkolem je rychle se přiblížit k nepříteli, proniknout jeho obranou a bojem zblízka obsadit klíčové pozice. Jde tak o jakousi moderní obdobu historických dragounů, tedy jízdní pěchoty, která se přesouvala na koních jako kavalérie, ale při střetu s protivníkem bojovala sesednutá jako pěchota. Podle jiné přímo se nabízející analogie ale lze jejich akce přirovnat i k ofenzivní taktice masových „lidských vln“, často uplatňované Rudou armádou během tzv. velké vlastenecké války. Ať tak či tak, jde o zjevnou reakci na dominanci „sebevražedných“ i bombardovacích dronů na bojišti, jež způsobila, že se oproti dřívějším konfl iktům obrovským způsobem rozšířilo „území nikoho“ mezi oběma znepřátelenými stranami. Zatímco za první světové války oddělovalo od sebe jednotky v zákopech často jen pár desítek metrů, nyní je mezi Rusy a Ukrajinci mnohdy 10–15 km tzv. šedé zóny, nad níž nemá ani jedna ze stran kontrolu. Tato oblast je pod prakticky neustálým dohledem průzkumných prostředků (zejména bezpilotních letounů) a v případě zjištění zahájení nepřátelského útoku je ve velmi krátké době odhalená formace „zasypána“ dělostřeleckou palbou a nálety dronů.

Při nasazení velkých uskupení obrněné techniky utrpěla jak ruská, tak ukrajinská armáda těžké ztráty, takže v současnosti útočí tanky, bojová vozidla pěchoty a obrněné transportéry v ad hoc skupinkách po třech až čtyřech strojích, někdy jen ve dvojicích nebo zcela samostatně. Uvedená taktika sice snižuje možnost brzké detekce průzkumnými drony, ale zároveň neumožňuje žádný zásadní průlom obrany protivníka, neboť k tomu prostě  nenabízí adekvátní možnosti.

Text: Dušan Rovenský
Foto: MO RF, archiv

Více se dočtete v časopisu ATM 9/2025, kterého elektronická verze vyšla 27. 8. 2025 a tištěná v pátek 29. 8. 2025.

Obsah ATM 9/2025 naleznete – ZDE

Elektronickou verzi časopisu si můžete zakoupit – ZDE

Tištěnou verzi časopisu si můžete zakoupit – ZDE

Předplatné časopisu si můžete zakoupit – ZDE

Novinky

Odoberajte newsletter

Odoberajte najnovšie informácie o našej ponuke do Vašej emailovej schránky.