MENU

Čtyřicet let od havárie raketoplánu Challenger

Je 28. ledna 1986, 11.38 lokálního času. Oči pracovníků NASA, novinářů i milionů diváků u televizních obrazovek po celém světě se napjatě upínají k očekávanému startu raketoplánu Challenger k misi STS-51L. Přímý přenos sledují lidé nejen ve Spojených státech, ale i v tehdejším komunistickém Československu, kde je v tu chvíli 17.38 hodin. Nikdo netuší, že do jedné z největších katastrof v dějinách kosmonautiky zbývají pouhé sekundy.
Raketoplán Challenger odstartoval k misi STS-51L

Raketoplán Challenger se odlepuje od rampy 39B v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě a zpočátku vše probíhá zdánlivě rutinně. Po 73 sekundách letu však dochází k náhlému rozpadu stroje ve výšce zhruba 14 kilometrů. Ohnivý oblak na modré obloze šokuje řídicí středisko i diváky po celém světě. Sedmičlenná posádka neměla šanci na záchranu. Tragédie se odehrála v přímém přenosu a navždy se vryla do paměti celé generace.

Po rozpadu hlavní vnější palivové nádrže pokračují oba pomocné raketové motory (SRB) v nekontrolovaném letu. Trosky raketoplánu Challenger a nádrže při pádu k zemi vytvářejí na obloze charakteristické bílé kondenzační stopy

Na palubě Challengeru zahynuli: Francis R. „Dick“ Scobee (46 let, velitel mise, astronaut), Michael J. Smith (40 let, pilot, astronaut), Ellison S. Onizuka (39 let, letový specialista, letecký inženýr), Judith A. Resniková (36 let, letová specialistka, elektroinženýrka), Ronald E. McNair (35 let, letový specialista, fyzik), Gregory B. Jarvis (41 let, specialista nákladu, inženýr) a Christa McAuliffeová (37 let, učitelka, první civilní účastnice programu Teacher in Space). Právě její přítomnost přivedla ke startu mimořádnou pozornost veřejnosti i škol po celém světě.

Posádka mise STS-51L raketoplánu Challenger. V zadní řadě zleva: Ellison S. Onizuka, Christa McAuliffeová, Gregory B. Jarvis a Judith A. Resniková. V přední řadě zleva: Michael J. Smith, Francis R. Scobee a Ronald E. McNair

Vyšetřování havárie, vedené Rogersovou komisí, prokázalo, že příčinou nehody bylo selhání těsnicího O-kroužku na pomocném motoru na tuhé palivo, jehož funkci zásadně ovlivnily mimořádně nízké teploty při startu. Katastrofa však odkryla i hlubší problém: selhání rozhodovacích procesů, ignorování varování techniků a tlak na dodržení harmonogramu. Challenger se tak stal symbolem nejen technického, ale i systémového selhání.

Logo mise STS-51L

Čtyřicet let po havárii zůstává Challenger mementem rizik pilotované kosmonautiky a připomínkou ceny, kterou lidstvo za dobývání vesmíru platí. Tragédie zásadně změnila přístup NASA k bezpečnosti, konstrukci raketoplánů i vnitřní kultuře rozhodování. Jména sedmi členů posádky Challengeru dnes stojí vedle dalších, kteří položili život při posouvání hranic lidského poznání.

Více jsme se misi STS-51L a havárii raketoplánu Challenger věnovali v lednovém vydání časopisu L+K.

Text: Jiří Kučírek
Foto: NASA

Novinky

Odoberajte newsletter

Odoberajte najnovšie informácie o našej ponuke do Vašej emailovej schránky.

Top