
Není pochyb o tom, že Írán dlouhodobě představuje vojenskou hrozbu nejen pro region Blízkého východu, přičemž hlavní obavy panují z toho, že by mohl získat i jaderné zbraně. Na druhou stranu je otázkou, zda vojenské údery, které proto této zemi zahájily Spojené státy a Izrael letošního 28. února, jsou tím nejlepším způsobem, jak tuto hrozbu eliminovat, zejména pak s přihlédnutím na dopady na světovou ekonomiku a zhoršenou bezpečnostní situaci v zemích, jež Američanům poskytují vojenskou podporu.
Do „ceny“ za vojenskou kampaň, jež dosud stále ještě neskončila, je v každém případě nutné započítat i ztráty letecké techniky. Jejich přesný seznam sice ještě nebyl publikován, ale i tak si o nich lze z dostupných informací učinit poměrně dobrý obraz. Vycházet lze například z informací, jež zpracovává Knihovna Kongresu Spojených států (Library of Congress), respektive její nezávislá výzkumná instituce CRS (Congressional Research Service). Ta už v květnu vydala první přehled ztrát, v němž hovořila o počtu 42 strojů, nicméně aktualizovaná statistika zveřejněná 5. října už uvádí minimálně 81 ztracených letounů, vrtulníků a bezpilotních prostředků. CRS sice dodává, že čísla se budou zřejmě ještě zpřesňovat a měnit například v návaznosti na to, zda se některou techniku ještě podaří opravit a znovu zprovoznit, ale ani tak nejde o zanedbatelné počty.
Text: Tomáš Soušek
Foto: sbírka autora, USAF
Více se dočtete v časopisu Letectví+kosmonautika 11/2026, který vyšel 4. 11. 2026.
Obsah L+K 11/2026 naleznete – ZDE.