Minový vrhač se nejčastěji používá k zatarasení určitého taktického místa, např. páteřní komunikace nebo křižovatky. Má za úkol nepřítele odklonit nebo přinejmenším zpomalit jeho postup. „Velkou roli v tom hraje i psychika. Když nepřítel vidí před svojí jednotkou padat z nebe miny, určitě ho to v dalším postupu příliš nemotivuje,“ vysvětluje velitel 2. roty bojové ženijní podpory (rbžp) kapitán Zdeněk Barimov.
Minový vrhač MV-3 má ve své výzbroji 15. ženijní pluk. Konkrétně osm kusů se nachází v posádce Bechyně a ten samý počet i v posádce Olomouc. Jeden exemplář využívá k výcvikovým účelům i Vojenská akademie ve Vyškově. „Máme dvě varianty střelby. Méně častá, fyzicky i časově náročnější, je z terénu. Při ní obsluha kompletu – velitel a střelec – přepraví vrhač do palebného postavení, tam ho zakotví a je připravena střílet. Druhá, výhodnější varianta, je z ložné plochy Tatry 810. Tam s obsluhou kompletu pomáhá i řidič,“ popisuje různé způsoby využití MV-3 zástupce velitele 2. rbžp 151. ženijního praporu nadporučík Jakub Vrbka.
MV-3 se skládá ze třech raketnic. Nabíjejí se kontejnerovými střelami, každá obsahuje 4 protitankové miny. „Existuje 5 typů munice. My nejčastěji používáme cvičnou kontejnerovou střelu, protože je stejně těžká jako ostrá, tedy 33,1 kg,“ vysvětluje vedoucí praporčík 2. rbžp 151. ženijního praporu nadrotmistr Jan Harazin. Zároveň dodává, že při výstřelu se jednotlivé miny postupně uvolní. „Předem se nastaví, na jakou vzdálenost poletí. Je to od 500 metrů až do tří kilometrů. Zároveň se zadá i čas autodestrukce – od tří až po 48 hodin.“
Zbraňový prostředek ženistů podporuje převážně další složky armády ČR. Bechyňští minovrhači se v dubnu zúčastní cvičení Rapid Riffel společně se 41. mechanizovaným praporem a v září se 42. mechanizovaným praporem. Počítá se i s jejich nasazením v rámci NRI (NATO Readiness Initiative). Cílem této iniciativy je zvýšit připravenost stávajících národních sil jednotlivých členských států aliance a jejich schopnost zapojení do operací. V neposlední řadě jsou minové vrhače 15. ženijního pluku a jejich osádky zařazeny i na pozice v 10. a 11. rotaci úkolového uskupení eFP Lotyšsko, kde vystřídají své kolegy pontonisty.
Něco navíc:
– Mezi prostředky pro zřizování minových polí na dálku zahraničních armád patří např. The Volcano, systém americké armády. Má tu výhodu, že může zřizovat minová pole i ze vzduchu, z vrtulníku.
– Ve výzbroji ruské armády najdeme zase tzv. Hell machine, který má šest mnohonásobných vrhacích zařízení umístěných na jednom vozidle.
Na další snímky se můžete podívat – ZDE.
Text: kpt. Zuzana Králová
Foto: archiv 15. ženijního pluku Bechyně, Armáda ČR