Do tónů státní hymny zaznělo 21 dělostřeleckých salv. Ty vypálily čtyři speciálně upravené kanony umístěné na pražském Petříně. Salvové kanony byly v roce 1993 upraveny z vyřazených 85milimetrových protitankových děl vzor 52. Celkově jich bylo přestavěno pět, čtyři se používají pro odpalování salv, páté je pak v záloze. Všechny byly zařazeny do výzbroje Posádkového velitelství Praha.
„Ještě před samotným aktem jsme museli přezkoušet funkčnost odpalovacích zařízení a také samotných kanónů. Ráno o půl osmé jsme je zapojili za nákladní automobily Tatra 810. Vojenská policie nás pak v koloně doprovodila Prahou až na Petřín. Proces navezení kanónů trval zhruba dvě hodiny, další hodinu pak trvala příprava imitační munice a nabíjení,“ vysvětlil náčelník štábu praporu Čestné stráže kapitán Martin Slavík.
Vojáci používají čtyři děla
Výbuškami bylo nabito jedenáct odpalovacích komor kanónu. Vojáci používají čtyři děla a to tak, že se střídají po dvou. „Je to z toho důvodu, aby v případě selhání zazněla alespoň jedna rána. Výbušky jsou odpalovány elektricky s pomocí odpalovacího zařízení z bezpečné vzdálenosti,“ dodal kapitán Slavík.
Na odpalovacím zařízení, které je řízené počítačem, se nejdříve musí nastavit počet salv, které je potřeba vystřelit, a délka, během níž vojáci salvy střílí. Přístroj si potom vše rozpočítá sám a rozdělí jednotlivé salvy do rovnoměrných intervalů.
K výběru lokality Petřín došlo nejen z akustických důvodů, ale i z hlediska bezpečnosti. Navíc je to významná dominanta nad Prahou. Salvy se střílí nejen při příležitosti inaugurace, ale také během přísahy vojáků, pohřbu prezidenta, významných zahraničních návštěv a dalších událostech.
Tradice vychází z pozdravů lodí
Vypátrat kořeny tradice jednadvaceti salv není právě jednoduché. Ta nejrozšířenější teorie hovoří o tom, že se vyvinula ze zdvořilostních pozdravů, které si vyměňovaly britské lodě a námořní pevnosti. Když připlouvající loď vystřelila, odpověděly jí tři výstřely z pevnosti. Loď přitom tento ceremoniál opakovala šestkrát, pevnost jen pětkrát. Celkově se tedy jednalo o jednadvacet výstřelů.
Toto vyjádření přátelských úmyslů se stalo od osmnáctého století ve Velké Británii součástí oficiálních ceremoniálů. V roce 1875 přijaly tuto tradici také Spojené státy americké a následně i většina dalších zemí včetně České republiky.
Hymnu zahráli za 65 sekund
„V okamžiku, kdy se návštěvníci ve Vladislavském sále postaví a všichni jsou upozorněni, že nyní zazní tóny státní hymny, dostáváme signál k odpálení salv. Tato informace je zajištěna po několika pojítkách. Pokud by některé spojení selhalo, tak je několikanásobně zálohováno. Délka odehrání české hymny je tak trochu závislá na temperamentu dirigenta. Tuto záležitost je potřeba domluvit dopředu. V minulosti hymna trvala většinou 58 do 61 sekund. Tentokrát to bylo 65, takže intervaly mezi jednotlivými výstřely byly 3,2 sekundy,“ dodal velitel Posádkového velitelství Praha plk. gšt. Milan Virt.
Na další snímky se můžete podívat – ZDE.
Text a foto: Vladimír Marek, Ministerstvo obrany ČR /r
