Vyhľadať
Close this search box.

MENU

České a slovenské dělostřelecké systémy na Ukrajině

Česká republika i Slovensko začaly ihned od začátku ruské invaze na Ukrajinu intenzivně podporovat napadenou zemi. První dodávky výzbroje a vojenského materiálu se uskutečnily už v prvních dnech války. Česká vláda rozhodla mj. o daru 4006 dělostřeleckých granátů ráže 152 mm, slovenská následně o bezúplatném převodu 12 000 minometných nábojů kalibru 120 mm. Později se pomoc ještě zintenzivnila a dnes jak ČR, tak SR představují na poměry velikostí obou států jedny z nejdůležitějších dodavatelů dělostřelecké techniky a asociované munice pro ukrajinskou armádu.

Nakolik je „Bůh války“ – jak se někdy eufemisticky dělostřelectvu říká – v moderním konfliktu důležitý, dobře dokresluje poměr ztrát způsobených nepřímou palbou i obrovské množství  vystřílené munice. Přibližně 50 % mrtvých a raněných v první světové válce způsobila nepřátelská dělostřelba. Za druhé světové války už tato cifra stoupla na 60–70 % a dnes je poměr dokonce ještě vyšší tím, jak se dále zvyšuje účinnost střel a přesnost palby. Byť je nutné konstatovat, že po masovém nasazení dronů v posledních letech stále větší část ztrát osob i vozidel začíná připadat na tuto novou zbraň. Při svém nedávném veřejném vystoupení ředitel ukrajinské zpravodajské služby SBU Vasyl Maljuk mj. oznámil, že v současnosti až 85 % zabitých Rusů a zlikvidované  techniky protivníka mají na svědomí právě bezpilotní letouny všech kategorií. Každopádně se jako velice efektivní ukázala být kombinace dělostřelectva a průzkumných, respektive pozorovacích bezpilotních prostředků, jež umožňuje korekci palby v reálném čase. Tímto způsobem dokážou i jednotlivá děla po několika výstřelech přesně zasáhnout bodový cíl, jako je tank, obrněné vozidlo či budova.

Na počátku ruské agrese měla Ukrajina ve svém arzenálu výhradně děla exsovětské provenience, která na jejím území zůstala po rozpadu SSSR. Jejich počet se ale vzhledem k bojovým ztrátám začal snižovat, a proto západní společenství začalo alespoň částečně nahrazovat zničené dělostřelecké systémy vlastními dodávkami, Českou republiku a Slovensko nevyjímaje. Např. během úvodního roku války z Česka na Ukrajinu směřovalo 38 samohybných houfnic (z toho 13 ze zásob ministerstva obrany a zbývajících 25 nákupem od soukromých subjektů), 12 salvových raketometů a 128 minometů. Spolu s touto výzbrojí bylo dodáno též celkem 27 518 kusů munice pro houfnice a kanony, 4900 raket pro raketomety a 17 400 min do minometů.

Text: Dušan Rovenský
Foto: ZSU

Více se dočtete v časopisu ATM 4/2025, kterého elektronická verze vyšla 26. 3. 2025 a tištěná v pátek 28. 3. 2025.

Obsah ATM 4/2025 naleznete – ZDE

Elektronickou verzi časopisu si můžete zakoupit – ZDE

Tištěnou verzi časopisu si můžete zakoupit – ZDE

Předplatné časopisu si můžete zakoupit – ZDE

Novinky

Odoberajte newsletter

Odoberajte najnovšie informácie o našej ponuke do Vašej emailovej schránky.