Protivzdušná obrana byla v podmínkách České republiky řadu let poměrně opomíjená. Během reorganizací armády zahájených v 90. létech minulého století se postupně smrskla na jediný 25. protiletadlový raketový pluk ve Strakonicích, v němž se soustředily jak schopnosti takzvané protivzdušné obrany vojsk, zajišťující ochranu manévrujícím pozemním jednotkám, tak i protivzdušné obrany státu, jejímž úkolem byla ochrana strategicky důležitých objektů a území.
Moderní a schopné protiletadlové raketové vojsko má ovšem význam i v době míru, kdy bezprostřední riziko ozbrojeného střetu nehrozí nebo se neočekává. Plní totiž i důležitou funkci nástroje pro odstrašení potenciálních protivníků, a tím možné riziko napadení výrazně snižuje. V české armádě se naštěstí klíčovou vojenskou schopnost podařilo zachovat a po modernizaci v kategorii systémů velmi krátkého dosahu VSHORAD (Very Short Range Air Defence) reprezentované švédskými přenosnými komplety RBS-70 a RBS-70NG nyní přichází na řadu také obměna v kategorii krátkého dosahu SHORAD, v níž až dosud slouží sovětský samohybný systém 2K12 Kub.
Text: Tomáš Soušek
Foto: autor, Jan Čadil, AČR, Diehl, IAI, Kongsberg, MBDA, Rafael
Více se dočtete v časopisu Letectví+kosmonautika 11/2021, který vyšel 3. 11. 2021.
Obsah L+K 11/2021 naleznete – ZDE.