Noční speciální lety do Československa patřily k vůbec nejnáročnějším a nejhazardnějším akcím, jež RAF za války podnikalo. Posádky s parašutisty vzlétaly osamoceně s perspektivou deseti i vícehodinového nočního letu nad polovinou okupované Evropy, nad prostory prošpikovanými nástrahami nepřítele. Světlomety, protiletadlové dělostřelectvo, noční stíhači, ale i špatné počasí či možná technická porucha, to vše byla zcela reálná nebezpečí, která na ně číhala prakticky po celou dobu letu.
Mimořádná zodpovědnost spočívala na bedrech navigátora, na jehož práci do značné míry závisel úspěch celé akce. Orientaci ztěžovala nejen tma a nedokonalost navigačních pomůcek, ale i to, že cílové plochy byly zpravidla vybírány v odlehlejších oblastech mimo velká města, tedy s menším počtem orientačních bodů. Vlastní vysazování parašutistů a shoz kontejnerů musely probíhat ve velmi rychlém sledu z výšek mezi pouhými 120 až 300 metry při rychlosti mírně pod 200 km/h, ale ne vyšší než 240 km/h.
Text: Jiří Rajlich – VHÚ
Foto: sbírky Autora, J. L. Roba, Prokopa Tomka, Sidney Round, G. B. Beeby – IWM, NA Kew, NA, VHÚ; kresba Jan Máče
Více se dočtete v časopisu Letectví+kosmonautika 2/2022, který vyšel 2. 2. 2022.
Obsah L+K 2/2022 naleznete – ZDE.