S novou výzbrojí
Výzbroj Mi-24 byla postupně značně rozšiřována. Původní Mi-24A moly nést kromě protitankových řízených střel 9M17M Falanga pouze bloky neřízených raket S-5 ráže 57 mm či letecké pumy do hmotnosti až 500 kg, u Mi-24D byla navíc zavedena kanonová pouzdra UPK-23-250 s dvojhlavňovými kanony GŠ-23L. Mi-24V pak získaly možnost nést výkonnější protitankové řízené střely 9M114 Šturm v počtu až osmi kusů, výkonnější neřízené rakety S-8 ráže 80 mm a S-24 ráže 240 mm, granátometná a kulometná pouzdra GUV, kontejnery se submunicí KMGU a pro prodloužení doletu též podvěsné přídavné nádrže. I tak ale skladba výzbroje nebyla stále ideální a během sovětského tažení v Afghánistánu se ukázala potřeba nést větší škálu munice s vyšší účinností. V oblasti hlavňové výzbroje požadavek na větší ničivý účinek v cíli plně splňovaly Mi-24P s dvojhlavňovým pevně instalovaným kanonem GŠ-30K ráže 30 mm, které se později staly u sovětských posádek nejoblíbenější verzí Mi-24.
Text: JUDr. Jakub Fojtík, Ph.D., LL.M.
Foto: autor, MVZ Mil, Michail Medvěděv, Oleg Podkladov
Více se dočtete v časopisu Letectví+kosmonautika 4/2019, který vyšel 3. 4. 2019.
Obsah L+K 4/2019 naleznete – ZDE.