Dvoumotorové stíhací letouny Lockheed P-38 Lightning patřily k hlavním typům amerického armádního letectva v době druhé světové války. Od zahájení výroby v polovině roku 1941 až do jejího ukončení v roce 1945 bylo vyrobeno 10 037 kusů (jiné prameny uvádějí rozdílná čísla, například 9923 kusů). USAAF jej nasadila na všech bojištích druhé světové války a za jeho řízení usedala esa s největšími počty sestřelů (Richard I. Bong – 40 vítězství, Thomas B. McGuire – 38 vítězství). Jejich charakteristická silueta se často objevovala i nad územím okupovaného Československa, kde se v posledních týdnech války staly postrachem železniční i silniční dopravy.
Po skončení války se ale Lightningy velmi rychle staly nepotřebnými. Stovky P-38 proto byly odstaveny a nabídnuty k prodeji. Vojenská letectva o ně ale nejevila velký zájem. Do zahraničí se nakonec dostalo pouze několik desítek kusů, v mnoha případech v průzkumných verzích F-5G či H, které sloužily v Číně (respektive po roce 1949 na Tchaj-wanu), Kostarice, Dominikánské republice, Hondurasu, na Kubě či ve Francii. Zřejmě nejvíce, kolem devadesáti, jich létalo v Itálii. Poslední vyřadili ze služeb Aeronautica Militare Italiana až v roce 1956. Desítky dalších Lightningů se ale v poválečných létech dostaly do soukromých rukou. Jedním z nich byl i F-5G-6-LO sériového čísla 44-53254.
Text: Jan Máče
Foto: Autor, Jan Čadil, Red Bull
Více se dočtete v časopisu Letectví+kosmonautika 4/2020, který vyšel 1. 4. 2020.
Obsah L+K 4/2020 naleznete – ZDE.