MENU

Nahradí návodčí drony?

V Hranicích zkoušejí moderní technologie k navádění palby


Dokáže bezpilotní průzkumný prostředek ve vzduchu získat stejně přesná data jako dělostřelecký návodčí na zemi a účinně tak navést minometnou palbu na cíl? Vyzkoušeli to vojáci 71. mechanizovaného praporu a výsledky překvapily. Nahradí tedy jednou drony elitu armády?

Úkolem minometné baterie je palebná podpora prvosledových jednotek, zpravidla na vzdálenost 3 až 4 kilometry. Aby úspěšně zničila cíl, musí mimo jiné přesně určit jeho pozici. Minometná baterie ale vede především nepřímou střelbu, na cíl tedy nevidí a střílí podle údajů, které dostává od dělostřeleckých návodčích, vojáků, vyškolených k navádění palby a pozorování cíle.

Raven půjčili prostějovští průzkumníci
„Díky zařazení našeho praporu do Sil rychlé reakce (NRF – NATO Response Force) jsme navázali úzkou spolupráci s dalšími jednotkami Armády ČR a rozhodli se ji využít,“ vysvětluje velitel praporu podplukovník Libor Tesař. „Činnost návodčího je nejen extrémně nebezpečná, ale v řadě taktických situací není schopen reálně se dostat na takovou pozici, aby efektivně naváděl minometnou palbu. Prostějovští průzkumníci, kteří jsou také v sestavě NRF, však mají letecký průzkumný prostředek Raven, který se významně osvědčil v Afghánistánu. Tak vznikl nápad vyzkoušet, zda data z něj půjde využít pro výpočet přesných souřadnic pro střelbu a navedení palebné podpory na cíl.“

Dokáže pohybující se dron dodat přesné informace? Výsledek překvapil
Díky vstřícnosti velení 553. praporu bezpilotních systémů a 13. dělostřeleckého pluku se ve Vojenském výcvikovém prostoru Březina sešly všechny nezbytné součásti, aby tuto zkoušku podstoupily. „Obávali jsme se, zda údaje z prostředku, který se trvale pohybuje, budou dostatečně přesné a použitelné pro výpočet prvků střelby,“ vysvětluje velitel minometné baterie kapitán Michal Bogdan. Kruhová odchylka od cíle totiž podle něj nemá být větší než 50 metrů, aby palba byla účinná. Vojáci proto uskutečnili množství pokusů, kdy potřebné údaje nejdříve získali „klasickým“ způsobem, tedy přímým pozorováním a následně prostřednictvím UAS. „Výsledky však byly nad očekávání dobré a proto jsme mohli přistoupit i k další fázi – opravám zamíření. Pomocí průzkumného letadélka jsme pozorovali dopady střel, které byly záměrně imitovány mimo cíl a baterijní počtáři následně přepočítávali prvky střelby. Také při této činnosti jsme dosáhli rovnocenných výsledků,“ přibližuje Michal Bogdan.

Vojáci budou v testech pokračovat
„Jedná se samozřejmě pouze o první krok, ovšem velmi pozitivní, který nás dále posouvá k využití moderních technologií, které nejen šetří lidské životy, ale také mohou být výrazně efektivnější,“ hodnotí výsledky pokusu zástupce velitele praporu major Martin Krč. Test podle něj prokázal, že zvolená metodika navádění dělostřelecké palby prostřednictvím bezpilotních prostředků je proveditelná a vojáci v ní budou dále pokračovat. Dalším krokem bude test při ostrých střelbách z minometů. „Zaměříme se také na porovnání rychlosti získání potřebných dat oběma způsoby. Pokud se tento koncept prokáže jako funkční, dostane se do rukou vševojskových velitelů další nástroj, kterým mohou rychle a efektivně řešit neustále se měnící taktickou situaci na bojišti. Již nyní je však jasné, že člověka tento způsob nikdy plně nahradit nedokáže. Stále je limitován řadou faktorů, například počasím,“ dodává major Krč.

Bezpilotní prostředek vzdušného průzkumu Raven RQ-11 B je poháněn elektromotorem a má zabudovanou GPS navigaci. Jeho citlivé optické přístroje přenášejí ve dne i v noci obraz v reálném čase. Startuje vyhozením z ruky, je schopen doletět až 10 kilometrů a baterie vydrží až 80 minut letu. K rukám velitelů se tak dostávají důležité informace a ulehčují jim tak rozhodovací proces v mnohdy jinak nepřehledné situaci.

Na další snímky se můžete podívat – ZDE.

Text a foto: kpt. Radek Hampl, Armáda ČR /r

Novinky

Odoberajte newsletter

Odoberajte najnovšie informácie o našej ponuke do Vašej emailovej schránky.