Severoatlantická aliance se na loňském summitu ve Vilniusu shodla na nových úkolech v oblasti kolektivní obrany, k nimž podle Řehky přistupuje AČR s velkou vážností. S tím se podle něj pojí i zadání, vyplývající z nové Bezpečnostní a Obranné strategie. S generálem Heckerem spolu hovořili o využití vzdušných sil v potenciálním konfliktu, ale také o integrované protivzdušné obraně a samozřejmě o zkušenostech z války na Ukrajině. Rozbory situace na Ukrajině spolu s nedávným íránským útokem na Izrael rezonovaly diskuzemi po oba dny. „Jak se ukazuje, v každém dalším možném ozbrojeném konfliktu budou vzdušné síly a protivzdušná obrana hrát velmi důležitou roli,“ shrnul debaty Řehka. Připomněl, že v této oblasti postupuje Česká republika viditelně vpřed, jak mj. ukazuje pořízení systému SPYDER, 3D radarů, pasivních sledovacích systémů a samozřejmě také pořízení letounů F-35. Generál Hecker v této souvislosti ocenil letošní zvýšení obranných výdajů ČR na 2 % HDP a zmínil nedávno schválený balík americké pomoci na vojenskou a ekonomickou podporu Ukrajiny a zemí v regionu ve výši 61 miliard dolarů (přes 1,4 bilionu Kč).
Největším překvapením ve válce na Ukrajině bylo podle generála Heckera pro mnohé to, že válka neskončila do 14 dnů, přičemž zásadním momentem byla právě neúspěšná ruská snaha o získání vzdušné převahy. Tomu zabránil ukrajinský integrovaný systém protivzdušné a protiraketové obrany. Po sestřelení více než stovky ruských letadel Rusko změnilo taktiku a začalo používat střely dlouhého doletu, bezpilotní letouny a nyní čerstvě i balistické rakety ze Severní Koreje. „Do jisté míry to ukazuje, jakou válku povedete bez vzdušné převahy. Je to skoro jako zákopové boje za druhé světové války,“ řekl k tomu Hecker. „Což jen ukazuje, jak je pro NATO důležitá schopnost získat vzdušnou převahu hned na začátku.“ Vzdušné síly Aliance v uplynulých desetiletích prováděly vzdušnou podporu v podmínkách, kdy měly od počátku ve vzduchu jasnou převahu. „V budoucnu si ji možná budeme muset vybojovat,“ nevyloučil Hecker a dodal, že zásadní význam v tom budou hrát letouny F-35, kterých by na konci desetiletí mělo v řadách NATO operovat na šest stovek. Tyto letouny by podle jeho mínění byly schopny projít i ruskou protiletadlovou obranou, samozřejmě však s podporou dalších složek. Je proto nezbytné posilovat schopnosti Aliance v multidoménovém válčení. Vzdušná, pozemní, vesmírná i kybernetická doména jsou na sobě navzájem závislé a společné působení ve všech současně přináší synergický efekt s mnohem lepšími výsledky. Bude to ovšem vyžadovat odpovídající náročný výcvik a také síť základen, schopných zapojení do Agile Combat Deployment (ACE – agilní bojové nasazení). Při něm se letectvo přesouvá během rozhodovacího cyklu protivníka a důležitá je proto vzájemná interoperabilita. Leteckou základnu v Čáslavi, připravovanou pro letouny F-35, označil generál Hecker za velmi slibnou.
Oba generálové na závěr zdůraznili důležitost podpory Ukrajiny a generálporučík Řehka připomněl, že Aliance Ukrajinu podporuje dodávkami potřebných zbraňových systémů, ona sama však současně rozvíjí i vlastní systémy. V některých segmentech protivzdušné obrany, jako je použití mobilních palebných jednotek nebo akustických senzorů, se pak NATO od Ukrajinců učí.
Text a foto: Filip Tesař, Armáda ČR
