Den, kdy se zrodila legenda
Polovina 50. let minulého století se nesla ve znamení nástupu proudových bombardérů. Strategické letecké velitelství (SAC), které mělo v tehdejší době specifické autonomní postavení v rámci USAF, pod vedením generála Curtise LeMaye nutně potřebovalo rychlý proudový tanker, který by dokázal držet krok s novými bombardéry Boeing B-52 Stratofortress. „Zastaralé“ tankery KC-97 s pístovými motory byly totiž „příliš pomalé“ a B-52 při tankování musely klesat a zpomalovat, což celý proces tankování za letu komplikovalo.
Odpovědí na tuto výzvu se stal jediný vyrobený prototyp – Boeing 367-80, kterému nikdo běžně neřekl jinak než „Dash 80“. Z něj paralelně vznikly dvě legendy: civilní dopravní Boeing 707 a vojenský tanker KC-135A Stratotanker, který z montážní linky závodu Boeingu v Rentonu ve státě Washington poprvé sjel v létě roku 1956. Konkrétně se první zástupce nové generace tankerů světu představil při roll-outu dne 18. července a též byl slavnostně pokřtěn na „City of Renton“ za přítomnosti tisíců diváků a armádních špiček. O necelé dva měsíce později, 31. srpna 1956, se stroj poprvé odlepil od země a zamířil k obloze. Letectvo jej převzalo 24. ledna 1957 a poté letoun strávil téměř rok na základně Edwards AFB v Kalifornii, kde podstoupil přijímací testy USAF.
Létající cisterna, ale bez paliva pro ostatní
Jako první sériový kus měl letoun 55-3118 od začátku specifické poslání. Místo toho, aby zamířil k řadové operační peruti, byl zařazen do rozsáhlého testovacího programu letectva (USAF) a společnosti Boeing. Letoun dostal do zádi charakteristické teleskopické tankovací ráhno, ale uvnitř trupu chyběla přečerpávací infrastruktura a systémy pro operační nasazení.
Místo paliva pro ostatní letadla byla paluba zaplněna měřící a diagnostickou technikou, osciloskopy, zapisovači a zařízeními, která ze „City of Renton“ vytvořila létající laboratoř. Inženýři mimo jiné testovali aerodynamiku, stabilitu ráhna při vysokých rychlostech a chování letounu v těsné blízkosti jiných strojů. Zkoumalo se například, jak se chová proud vzduchu za obřím tankerem a jaké síly působí na přijímající letadlo. Přestože ve vzduchu asistoval u stovek simulačních testů a přiblížení, palivové ventily jeho ráhna nikdy letecký benzín neokusily. Svůj hlavní úkol ale splnil – vyšlapal cestu pro stovky dalších Stratotankerů, které ho následovaly.
Druhý život s novou identitou: EC-135K „Head Dancer“
Když skončily hlavní testy pro základní verzi KC-135A, kariéra stroje 55-3118 nabrala nový směr. Vzhledem k tomu, že šlo o spolehlivý drak s relativně nízkým počtem nalétaných hodin v náročném provozu, armáda pro něj našla nové využití.
V rámci tajného programu s kódovým označením Head Dancer se z původního testovacího tankeru stal vysoce specializovaný letoun. Od 21. ledna 1961 byl převeden pod tehdejší Tactical Air Command (TAC, Velitelství taktického letectva), kde bylo jeho úkolem zajišťovat nepřetržité velení, řízení a spojení pro stíhací a taktické letky v případě globálního konfliktu nebo krize. Z letadla bylo odstraněno tankovací ráhno a byl zrychleně přestaven interiér, aby letoun mohl převzít roli vzdušného velitelského a řídicího střediska v roce 1962, kdy byl také přeznačen na EC-135K. Následujících 16 let strávil u 18th Airborne Command and Control Squadron (ACCS, Letka vzdušného velení a řízení) na letecké základně Seymour Johnson AFB v Severní Karolíně, kde sloužil i jako „osobní“ dopravní prostředek pro velitele TAC.
Zvláštní úkol připadl na bedra EC-135K v roce 1971, kdy posloužil k utajené přepravě ministra zahraničí Henryho Kissingera do Číny, aniž by se tisk dozvěděl, co se chystá – příprava historicky první návštěvy Číny amerického prezidenta Richarda Nixona od roku 1949, kdy v Číně skončila občanská válka a k moci se dostali komunisté pod vedením Mao Ce-tunga.
V letech 1978 až 1996 sloužil letoun u 8th Tactical Deployment Squadron (Letka taktického nasazení) v rámci 552nd Air Control Wing (552. Křídlo velení a řízení) na letecké základně Tinker AFB v Oklahomě. V roce 1982 obdržel City of Renton lepší motory TF33-PW-103 a téměř na konci své operační činnosti byl v roce 1996 převelen k 89th Airlift Wingu (89. přepravní křídlo) na letecké základně Andrews AFB v Marylandu.
Poslední cesta – památník na dohled ranveje
Stroj 55-3118 si odkroutil na nebi dlouhých 40 let. Původní hlučné a kouřící proudové motory Pratt & Whitney J57 s dodatečným vstřikováním vody byly u řadových tankerů vyměněny za modernější a úspornější motory TF33 nebo CFM56. I přesto byly v polovině 90. let náklady na provoz a údržbu tohoto unikátního kusu neúnosné, zejména kvůli potřebě nutné a nákladné modernizace komunikačních a navigačních systémů. V říjnu roku 1996 tak nastal čas na poslední let letounu s volacím znakem Renton 01, kdy naposledy vzlétl a zamířil na McConnell Air Force Base v Kansasu, která je symbolicky domovem elitních tankerů USAF.
Vedení základny se ale rozhodlo, že tento historický unikát nesmí skončit v pouštním šrotišti v Arizoně. Letoun prošel renovací, dostal zpět své původní označení KC-135A, na záď mu bylo opět namontováno tankovací ráhno a vpředu na bok byl hrdě nastříkán nápis „City of Renton“. Dnes tak stále stojí jako trvalá statická ukázka u hlavního vstupu kansaské základny a plní prestižní roli „strážce brány“. Na zádi jej v těsné blízkosti doprovází strategický bombardér Boeing B-47E Stratojet a na druhé straně silnice jednomístný stíhací bombardér Republic F-105F Thunderchief.
První KC-135A je tak trvalou připomínkou umu padesátých let a symbolem flotily tankerů, která udržuje americké letectvo ve vzduchu. Ale to je již zcela jiný příběh…
Text: L+K
Foto: Boeing, USAF
