Maximální podpora českého obranného průmyslu
Podpora obranného průmyslu byla prioritou ministryně obrany od začátku jejího působení v úřadu. Zahájit „nejrozsáhlejší modernizaci ozbrojených sil“ by podle ní ale nebylo možné bez naplnění jedné z priorit vlády Petra Fialy, a to uzákonění výdajů na obranu ve výši 2 procent HDP. „Není to jen závazek alianční, ale děláme to hlavně sami kvůli sobě. Je to podlaha, nikoliv strop,“ zdůraznila ministryně Jana Černochová v proslovu s tím, že dvě procenta HDP na obranu budou v letošním roce vydávat už téměř tři čtvrtiny členů NATO.
Že dvě procenta obzvlášť v dnešní době zdaleka nestačí, zdůraznil také náčelník Generálního štábu generálporučík Karel Řehka. „Bylo by užitečné přestat tolik mluvit o procentech HDP a více o schopnostech, které za to pořizujeme,“ uvedl. Řada produktů se s krizí několikanásobně zdražila – dělostřelecká munice podle něj například podražila čtyřnásobně. Zbrojaře také vyzval k větší otevřenosti při řešení problémů.
Akvizice jsou rychlejší, napomohla změna procesů uvnitř resortu
Tempo vyzbrojování se podle řečníků z Ministerstva obrany za poslední roky výrazně zrychlilo. Svědčí o tom již zmíněný počet podepsaných smluv v řádech desítek tisíc a v celkové hodnotě stovek miliard včetně dvou největších – na letouny F-35 a bojová vozidla pěchoty. Trend významného zapojení českého průmyslu do modernizace armády bude podle ministryně Černochové pokračovat i v budoucnu: „Náš zájem je, aby maximum na projektech dělal český obranný průmysl a tam, kde to není možné, aby byl alespoň zapojen do výroby, ale hlavně do životního cyklu,“ uvedla.
Rychlejšímu tempu akvizic pomohla podle vrchního ředitele Sekce vyzbrojování a akvizic Lubora Koudelky změna procesů jak na úrovni vlády, tak Ministerstva obrany: „Jedná se například o zrušení povinnosti předkládat vládě zakázky realizované na výjimku s hodnotou do 300 milionů korun, zrušení povinnosti předkládat vládě akvizice realizované formou tzv. vertikální nebo horizontální spolupráce, nebo podstatné zjednodušení procesu schvalování zakázek Kolegiem MO ČR včetně výrazného snížení jejich počtu,“ upřesnil. Díky tomu se podle něj zaměstnanci sekce mohou plně věnovat skutečným realizacím akvizic a nemusejí řešit byrokracii.
Celkem sto zástupců z různých společností si pochvalovalo jak samotnou konferenci, tak fakt, že Ministerstvo obrany s českými firmami velmi otevřeně komunikuje a představuje své vyzbrojovací plány. Jako příklad lze uvést tzv. průmyslové dny, které ministerstvo organizuje s potenciálními dodavateli před zahájením vybraných akvizičních projektů. Jenom za letošní rok takových akcí proběhlo devět desítek s hojnou účastí právě zástupců českého průmyslu, jak zmínila vrchní ředitelka Radka Konderlová, která má právě průmyslovou spolupráci ve své gesci. „Musím ocenit, nakolik se spolupráce s Ministerstvem obrany za posledních několik let zlepšila. Pro obranný a bezpečnostní průmysl jako celek to je obrovský přínos, který následně přináší pozitiva i českému státu a jeho obranyschopnosti,“ uvedl Bohuslav Dvořák, který na konferenci zastupoval společnost Omnipol.
V závěrečném diskuzním panelu spolu zasedli funkcionáři ministerstva a zástupci předních českých obranných firem. Od jejich představitelů opět zaznělo, že zatímco dříve se o spolupráci mezi ministerstvem a obranným průmyslem jen mluvilo, nyní je skutečně realizovaná. Firmy si zároveň pochvalovaly spolupráci s úřadem a armádou na testování a vývoji nového materiálu nebo například na stabilním financování a otevřenosti, se kterou informuje podniky o svých potřebách.
Pro Ministerstvo obrany je důležitá flexibilita akvizičního systému
Poprvé například došlo k prezentaci akvizičních potřeb armády v oblasti základní výstroje a výzbroje vojáka, na kterou se občas podle vrchního ředitele Koudelky zapomínalo ve světle velkých akvizic, jako je například F-35. V případě zapojení českých firem do zahraničních kontraktů pak často zazníval apel na podporu od státu. Zde je však podle 1. náměstka ministryně obrany Františka Šulce zapojení složité, neboť jsou akviziční kontrakty a kontrakty o průmyslové spolupráci plně oddělené, a často je problém je na sebe navázat, či jsou odvislé od počtu odebraných kusů techniky od zahraničního výrobce. Zároveň zdůraznil, že strategií ministerstva je do českých podniků přenášet kompletní výrobu významných podsystémů hotového celku než finální montáž z hotových dílů.
Je důležité na území ČR plně, a to i z důvodu zajištění bezpečnosti dodávek, přenášet servis či modernizace. V obecné rovině je pro ministerstvo důležitá flexibilita akvizičního systému: i když je navýšené financování nutným krokem k naplnění akvizičních potřeb Armády ČR, časté výkyvy v ekonomické predikci nebo slabý růst způsobují neustálé přehodnocování a upravování armádních plánů, které zase nutí firmy od základu měnit již připravené produkty a materiálovou základnu.
Text: MO ČR a Sekce vyzbrojování a akvizic MO ČR
Foto: Jan Schejbal, Ministerstvo obrany ČR
