Do Anglie se Mráz dostal nedlouho před druhou světovou válkou společně se sestrou. Za rodinným přítelem je do Londýna poslal jejich otec, významný podnikatel a spoluzakladatel choceňské firmy vyrábějící letadla Beneš-Mráz, kvůli obavám z blížícího se konfliktu. Po studiích se Jiří přihlásil k letectvu, ze zdravotních důvodů ale neuspěl. K letadlům se ale nakonec dostal.
Nejprve byl sice přijat k československému pozemnímu vojsku, posléze byl ale převelen k RAF a začátkem roku 1944 nastoupil jako mechanik k 310. československé stíhací peruti. Brzy na to opět změnil působiště a začal sloužit u britské 130. průzkumné jednotky, která byla vybavena průzkumnými stíhacími letouny. S ní se zúčastnil vylodění v Normandii.
Ve Francii a následně v Nizozemsku a Belgii sloužil jako mechanik letadel, která podporovala frontu. Na začátku roku 1945 absolvoval důstojnickou školu v Londýně a následně meteorologický kurz. Jako meteorolog poté sloužil na letišti v jižní Anglii, kde působila i dopravní jednotka s československými piloty. Díky ní se po skončení války dostal zpět do Československa. Jako vojáka ze západní fronty a syna kapitalisty ho po příchodu komunistů čekala obtížná léta, během kterých rodina přišla o majetek a čelila perzekuci. V roce 1967 s manželkou a dětmi přes Švýcarsko emigrovali do Spojených států.
Královstvím letectvem za druhé světové války prošlo 2500 československých letců všech odborností, tedy nejen pilotů, ale i třeba mechaniků, zbrojířů či baličů padáků. Za války jich zemřelo téměř 500. Posledním žijícím Čechoslovákem, který sloužil v RAF, je střelec a radista 311. perutě Jiří Pavel Kafka.
Text: Ministerstvo obrany ČR /r
Foto: MO ČR a Free Czechoslovak Air Force Associates
