Poslední japonský Phantom

Za posledních 20 let se úloha bezpilotních letounů v moderním válčení nebývale zvýšila. Bezpilotní letouny se již nepoužívají pouze ke zpravodajským účelům, sběru dat nebo průzkumu, ale běžně se používají k vyhledávání cílů a k zasahování nepřátelských cílů raketami a bombami. Kniha Vojenské drony, uspořádaná podle národností, nabízí kompaktního průvodce hlavními bezpilotními letouny, které dnes létají v bojových zónách. Knihu doprovází přes 100 fotografií a výtvarných děl a podrobný přehled o specializovaných vojenských bezpilotních prostředcích, které hrají klíčovou roli ve vojenské dopravě a v moderním bojovém prostoru.

Kompletní přehled úderné síly i podpůrných složek německé Luftwaffe z ediční řady Encyklopedie vojenství. Střemhlavé i výškové  bombardéry, bitevníky, helikoptéry, průzkumné, transportní stroje a kluzáky. Kvílení sirény střemhlavého bombardéru Junkers Ju 87, známého spíš pod přezdívkou Stuka, je s německým blitzkriegem spjato stejně pevně jako rachot tankových pásů v ulicích obsazených měst. Třetí říše vyvinula a postavila velké množství různých typů bombardérů a bitevníků, ale také průzkumných, přepravních či námořních letounů, jež poté s různým úspěchem nasadila do boje. Probíhaly dokonce i experimenty na poli vrtulníků.

S tím jak na podzim 1940 odezněla letecká bitva o Británii, skončila rovněž jedna z nejdůležitějších kapitol v mimořádně bohaté historii Messerschmittu Bf 109E. Na „Emily“, nyní zastoupené především variantou Bf 109E-7, ovšem ve výzbroji Luftwaffe čekala ještě dlouhá kariéra. Na začátku roku 1941 se jejich operační činnost rozšířila ze západní a severní Evropy dále na jih. Ačkoliv Středomoří a severní Afrika představovaly z pohledu německého velení, nyní se již připravujícího k útoku na Stalinův Sovětský svaz, vedlejší operační oblast, Bf 109E zde do střetnutí zasáhly s mimořádnými úspěchy.

Pilíře prvorepublikové obrany proti Hitlerovi – zrození ŘOP, plány a výstavba, osádky, objekty a podzemí, poválečný vývoj. Vše o objektech, které měly sehrát klíčovou úlohu za mobilisace 1938. Kilometry podzemních chodeb, rozlehlé kasárenské sály a muniční sklady, hluboké výtahové šachty a zdánlivě nekonečná schodiště vedoucí k pěchotním či dělostřeleckým srubům. Tak by se ve stručnosti dala popsat tvrz coby hlavní opěrný bod prvorepublikového opevnění. Ve skutečnosti však šlo o komplex nepoměrně složitější.

Kniha vypráví příběh nejvýše vyznamenaného německého velitele pluku za druhé světové války, známého jako „tankový hrabě”, Hyazinth hrabě von Strachwitz, šlechtic ze Slezska. Bojoval v předních pozicích a jeho husarské kousky jako velitele tankového praporu mu vynesla mnohá vyznamenání. Své válečné tažení začal v Polsku, dále se zúčastnil bojů ve Francii, invaze do Jugoslávie a poté operace Barbarossa, kde si vysloužil Rytířský kříž. Následně během postupu na Stalingrad, získal Dubové listy za zničení 270 sovětských tanků při přechodu řeky Don u Kalače. V té době jako velitel pluku dosáhl Volhy a zuřivě bojoval na severním okraji perimetru šesté armády.

Tato kniha poprvé v české literatuře popisuje vývoj jaderných zbraní od počátku až do současné doby a vysvětluje srozumitelnou formou jejich princip, konstrukci a funkci. Věnuje se všem aspektům tohoto vývoje i úloze řady jeho klíčových osobností. Kniha je určena čtenářům se zájmem o velké technické projekty 20. století a jejich vědecká východiska. Základní text obsahuje jen nezbytné minimum fyzikálních a technických informací, které zvídavější čtenář nalezne v připojených dodatcích.

Bývalý plukovník Hajo Herrmann, jeden z nejúspěšnějších bombardovacích pilotů, poutavě a nenuceně vypráví osobní zážitky ze služby v luftwaffe. Vysvětluje okolnosti vývoje německého letectva během druhé světové války a popisuje taktiku tehdejší letecké války. Herrmann bojoval již v „Legii Condor“ ve Španělsku a byl považován za specialistu na letecké útoky na lodě. Stal se celosvětově známým jako tvůrce letecké stíhací taktiky „Wilde Sau“. Účastnil se bojů v Británii, Řecku, na Sicílii a mnoha dalších bojištích. Za vynikající vojenské zásluhy obdržel Rytířský kříž Železného kříže s dubovými ratolestmi a meči. Sovětský svaz držel Herrmanna více než deset let v zajetí.

Když šéf SS Himmler posílal Hitlerovi hlášení o výbuchu Varšavského povstání, vložil do něj i dvě krvelačné pomstychtivé věty, které se staly názvem této knihy. Neuvěřitelných třiašedesát dní hrdinského odporu zaplatilo životy na dvě stě tisíc Varšavanů. Nacistická zběsilost v průběhu bojů i po kapitulaci povstalců proměnila polskou metropoli v moře trosek. Jeden z nejtragičtějších dějů dvacátého století je i po osmdesáti letech stále živou ranou polských dějin.  A také bolavým místem svědomí vítězů druhé světové války. Jak se zrodila a kam směřovala povstalecká Armija krajowa, Domácí armáda – nejpočetnější vojsko, jaké se kdy připravovalo v konspiraci na otevřenou válečnou akci?