Vyhľadať
Close this search box.

MENU

Dvojí využití ruské Arktidy

Ruská aktualizovaná námořní strategie z roku 2017 povýšila roli námořních sil při zabezpečení ruské arktické oblasti. Modernizace armády v Arktidě se soustředily kolem renovace leteckých základen, rozšíření námořních základen, přístavů a podpůrných bodů, včetně specializovaných vědeckých a meteorologických stanic. Podle oficiálních deklarací jsou letecká základna Severomorsk-1, ponorková Gadžijevo a logistická Okolnaja zvláště důležité, protože rozšiřují kapacity ruské obrany na celou škálu politických a ekonomických bezpečnostních misí a zároveň zajišťují plavební a leteckou suverenitu Ruska.

Letecké a námořní schopnosti jsou považovány zásadní pro obranu země, pro zachování arktické dominance a dokazují schopnost projekce globální síly i v těch nejtěžších podmínkách. Za západní a východní vstupní brány Severní mořské cesty (či výstupní dle směru plavby) jsou považovány oblasti hlídané Severní a Tichooceánskou flotou VMF.
Jednoznačně největší koncentrace vojenských základen v Arktidě se nachází v severní části Murmanské oblasti, která se rozprostírá na poloostrově Kola, jenž je od dob studené války domovem stále nejsilnější organizační složky ruského námořnictva – Severní floty. I přes ofi ciální tvrzení je však její využití v regionu, zejména v centrální arktické oblasti (moře Laptěvů a Východosibiřské a Karské moře), poněkud omezené. Fakticky totiž  zahrnuje udržování trvalé přítomnosti v celém severním Atlantiku či provádění operací v globálním měřítku. V Arktidě jde zejména o udržování námořní schopnosti odvetných jaderných úderů. Ta souvisí s konceptem operací
ponorkových strategických raketonosičů v tzv. bastionech, tedy v oblastech ve vlastních vodách, dobře chráněných vlastními námořními a vzdušnými silami.

V případě Severní floty jde hlavně o vody Barentsova a částečně také Karského moře. Poněkud slabší Tichooceánská flota v zásadě plní v Pacifi ku podobné úkoly jako flota Severní (včetně obrany bastionu strategických raketonosičů v Ochotském moři). Ačkoli její jednotky neprovádějí plavby hluboko do Arktidy se stejnou pravidelností jako protějšky ze Severní fl oty, námořní operace v Beringově průlivu a Čukotském moři jsou stále běžnější. Tichooceánská fl ota nicméně nebude dostávat nové lodě optimalizované pro činnost Arktidě ve stejné míře jako Severní (například se pro ni nepočítá s arktickými hlídkovými loděmi Projektu 23550 zmíněnými v ATM 8/2025). Stejně tak bylo dosavadní rozšiřování a posilování vojenské infrastruktury (či dvojího využití) ve východní Arktidě skromnější.

Text: Štepán Kotrba
Foto: MO RF, archiv

Více se dočtete v časopisu ATM 9/2025, kterého elektronická verze vyšla 27. 8. 2025 a tištěná v pátek 29. 8. 2025.

Obsah ATM 9/2025 naleznete – ZDE

Elektronickou verzi časopisu si můžete zakoupit – ZDE

Tištěnou verzi časopisu si můžete zakoupit – ZDE

Předplatné časopisu si můžete zakoupit – ZDE

Novinky

Odoberajte newsletter

Odoberajte najnovšie informácie o našej ponuke do Vašej emailovej schránky.