Jedním z těchto studentů byl i rotmistr Adam Š., který svoji stáž strávil u 44. lehkého motorizovaného praporu, konkrétně na pozici velitele čety u 3. motorizované roty.
„Na stáž ke 44. lehkému motorizovanému praporu jsem nastoupil 31. 1. 2022 a strávil jsem tam čtyři týdny. Nastoupil jsem na 3. motorizovanou rotu, a měl tak poprvé ve své kariéře možnost vidět, jak probíhá život u bojového útvaru 4. brigády rychlého nasazení. Z počátku jsem byl zahlcen spoustou nových věcí, hlavně co se týče administrativních záležitostí, které samozřejmě budu muset dopilovat po nástupu na útvar, nicméně z vojenské stránky života jsem byl mile překvapen. Zúčastnil jsem se množství střeleb, ať už z pistole, útočné pušky nebo kulometu a tím se i zlepšit díky šikovným příslušníkům 3. motorizované roty, kteří byli řídící na úseku.
V průběhu stáže jsem absolvoval i komplexní polní výcvik, který byl v taktické přípravě zaměřen na léčku a přepad. Měl jsem v tomto případě výhodu, protože tato tématika je mi blízká a byl jsem s ní poměrně dobře obeznámen již v průběhu 4. ročníku. Za toto velmi vděčím instruktorům z kurzu Komando. Tato zkušenost mi značně ulehčovala práci na tomto výcviku, a tím jsem měl možnost nebýt jen přítěží, ale naopak jsem mohl přidat ruku k dílu, procvičit a zlepšit se.
Obdobně se ke stáži vyjádřil i budoucí nadřízený našeho studenta kapitán Daniel P.: „Uvedený způsob stáže považují za velmi prospěšný, jak pro studenta, tak i pro budoucí jednotku. Studenti se mohou seznámit s novinkami ve svém oboru a upevnit se ve znalosti jednotlivých procesů, které jim zjednoduší převzetí funkce u útvaru.“
Své hodnocení připojil také student Fakulty vojenských technologií, oboru Komunikační technologie Vojtěch L., který měl stáže oproti ostatním oborům zredukované na polovinu, vzhledem k předchozímu absolvování dvou kurzů týkajících se spojovací techniky. Program stáže, absolvované rovněž u 44. lehkého motorizovaného praporu, měl však o to více koncentrovaný.
„Na stážích jsem měl díky zkrácení pořád co dělat, střídal jsem 2 místa, a to konkrétně S6, což je sekce KIS a spojovací četu na velitelské rotě. Zjistil jsem, že je dobré, když tyto složky spolupracují mezi sebou a navzájem se doplňují. Informace, které jsem nasbíral na S6, v menší míře i na spojovací četě se mi budou hodit na jednom ze státnicových předmětů a jsou vhodné pro pochopení toho, jak obecně funguje spojení od jednotlivce přes prapor výš. Seznámil jsem se s různými stacionárními systémy. Stavěli jsme redukované místo velení, vedli jsme provoz, pracoval jsem se spojovací technikou, kterou budu mít pod sebou jako velitel čety. Dále jsem se seznámil s plánováním, v rámci toho jsem tvořil rozvrh zaměstnání, plánoval jsem výjezd techniky, psal jsem do DEPA příspěvky, zejména náhradní, služební volna, služební cesty, izolace, karantény aj.“
Na další snímky se můžete podívat – ZDE.
Text: Adéla Pokorná, Univerzita obrany /r
Foto: 44. lehký motorizovaný prapor Jindřichův Hradec
