Čína měla o bitevní vrtulníky enormní zájem již od 60. let minulého století, avšak po zhoršení vztahů se SSSR byla odkázána na západní země. Proto na začátku 80. let vedla diskusi s Itálií o jejím typu A 129 Mangusta, kterému se exportně vůbec nedařilo. Jenže dohody dosaženo nebylo, protože Itálie nesouhlasila s převodem výroby tehdy nejmodernějšího bitevního typu, tedy alespoň ve vztahu k datu prvního vzletu. Ani jednání s Francií nebyla úspěšná, jakkoliv byly v Číně licenčně stavěny modely Z-8 a Z-9 vycházející z francouzských strojů. Francie tehdy nemohla nabídnout více než ozbrojené typy, protože bitevní Tiger byl ještě na rýsovacích prknech. Jenže mnohé ozbrojené modely spoléhaly na výzbroj a senzory ze zemí, které s dodávkami do Číny nesouhlasily.
V závěru 80. let asijská velmoc jednala s USA o dodávce bitevních AH-1 a zájem měla i o AH-64. Úvodním projektem zakázky se nakonec stal transportní model S-70, jehož dodávky ale byly ukončeny po masakru na Náměstí nebeského klidu v roce 1989. Pro zajímavost lze uvést, že v muzeu Datangshan je dokonce jeden ruský Mi-24V, jenž byl pravděpodobně získán z Pákistánu, kam se dostal po navigační chybě či úletu afghánské posádky a byl využit ke zkouškám i expertnímu zkoumání.
Když pak došlo k opětovnému navázání vztahů s rozpadajícím se Sovětským svazem, nástupnické Rusko bylo osloveno s žádostí o dodávku bitevních Ka-50. Ty byly dlouho vnímány jako jakýsi etalon moderního bitevního stroje, a jednání s fi rmou Kamov probíhala po dobu několika let. Moskva ale nakonec nikdy nesouhlasila s dodávkami, neboť by tím podporovala výrazný růst schopností svého souseda, s nímž v historii svedla několik hraničních válek. Čína navíc neústupně trvala na domácí výrobě. Proto nakonec padlo rozhodnutí vyvinout si bitevní vrtulník plně v Číně. A protože v některých oblastech chyběly zkušenosti, původně skrytým partnerem
se stala Kamovova konstrukční kancelář. Výsledkem vývoje se stal model Z-10, který je dnes v sériové podobě rozmístěn u osmnácti řadových jednotek čínského armádního letectva o velikosti letky a dvou výcvikových útvarů.
Text: JUDr. Jakub Fojtík, Ph.D., LL.M.
Foto: China Military
Více se dočtete v časopisu ATM 9/2025, kterého elektronická verze vyšla 27. 8. 2025 a tištěná v pátek 29. 8. 2025.
Obsah ATM 9/2025 naleznete – ZDE
Elektronickou verzi časopisu si můžete zakoupit – ZDE
Tištěnou verzi časopisu si můžete zakoupit – ZDE
Předplatné časopisu si můžete zakoupit – ZDE