Po událostech z podzimu 1938, po odstoupení pohraničních území Německu, Maďarsku a Polsku, přežívalo Československo jako okleštěný a demoralizovaný stát.
Záminkou pro likvidaci zbytkového Česko-Slovenska se stala ústavní krize na Slovensku. Dne 14. března Jozef Tiso vyhlásil pod Hitlerovým nátlakem nezávislost Slovenska, president Emil Hácha odjel do Berlína, kde byl nad ránem 15. března 1939 donucen souhlasit s okupací. Tou dobou již bylo zahájeno obsazování části Slezska – posádka Čajánkových kasáren v dnešním Frýdku-Místku se jim postavila na odpor. Při obsazení zbytku českých zemí 15. března se čs. jednotky již řídily Háchovým rozkazem a nebránily se.
Navečer 15. března Hitler dorazil do Prahy – dříve než Hácha, jehož vlak byl na zpáteční cestě zdržován. Mezitím maďarské jednotky zaútočily na Podkarpatskou Rus a záhy ji ovládly. Dne 16. března byl zřízen Protektorát Čechy a Morava v čele s Emilem Háchou, skutečnou moc však držel říšský protektor Konstantin von Neurath.
„Vstupem nacistických vojsk na naše území neskončilo jen Československo, ale také demokracie ve střední Evropě jako taková. (…) Díky spojencům byl nacismus nakonec poražen a zdálo se, že minimálně v Evropě už nikdy žádná válka nebude. Bohužel události posledních dní tento sen ukončily. Objevil se nový diktátor, který má touhu ovládat Evropu, nebo aspoň její část,“ prohlásil v projevu náměstek Filip Říha.
V den výročí okupace Československa tak podle něj slovo „okupace“ dostává nový a tragický rozměr: Tentokrát příkoří zažívá hrdý národ na východě Evropy. Podle Říhy můžeme Ukrajince obdivovat za to, že se rozhodli ruské intervenci postavit.
„Všichni věříme, že nakonec Putin mezinárodnímu tlaku podlehne a válku i okupaci cizí země ukončí. Každopádně jsme společně s našimi aliančními partnery připraveni čelit případné další ruské expanzi,“ sdělil v závěru projevu.
Na jeho slova navázal velitel Vzdušných sil AČR generál Petr Mikulenka, který v proslovu konstatoval, že ničivý útok na Ukrajinu odsuzujeme, ale na střety a války musíme být neustále připraveni. „Můžu vás ujistit, že vojáci všech jednotek Armády ČR se umí rychle adaptovat, jsou dobře vycvičeni a překvapeni nebudou.“
Pietní vzpomínky u sochy zakladatele samostatného státu Čechů a Slováků se dále zúčastnili mj. 1. místopředseda Senátu Jiří Růžička či velvyslanci Slovenska a Německa v ČR Rastislav Káčer a Andreas Künne. Organizátorem piety byla Československá obec legionářská.
Na další snímky se můžete podívat – ZDE.
Text: Vojenský historický ústav Praha
Foto: Jan Schejbal, Ministerstvo obrany ČR
