Nové oprávnění společnosti DSA

Kniha se zaměřuje na podrobný popis veškerých vzdušných střetnutí nad Prahou a okolím v roce 1945. K prvním dvěma sestřelům německých letadel došlo 2. března v okolí ruzyňského letiště, následně se 22. března v důsledku tragického omylu zřítil v Hloubětíně sovětský průzkumný stroj Pe-2. Bílá sobota 31. března přinesla rozsáhlé střetnutí mezi americkou 31. stíhací skupinou a německou KG(J) 6 v blízkosti Klecan. V období mezi 16. a 19. dubnem probíhaly četné souboje amerických stíhačů s proudovými Me 262 působícími z Ruzyně.

Francouzští esesmani byli posledními obránci bunkru Adolfa Hitlera. Poslední jednotkou, které se do obklíčeného Berlína podaří dostat, je francouzský útočný prapor (více než 300 zdatných dobrovolníků) pod velením Hauptsturmführera Henriho Feneta. Bojové kvality francouzských esesmanů se v rozbitém městě naplno projeví, ale nakonec jsou všichni zajati nebo zabiti.

Termín vydania – apríl 2024

V letech 1939–1945 si Luftwaffe připsala řadu ohromujících úspěchů. Stíhací piloti sbírali sestřely ve velkých počtech a ti nejlepší se zastavili až na několika stovkách vzdušných vítězství. Nezískali by je, kdyby nestartovali do akce v kvalitních strojích. Konstrukce od firem jako Messerschmitt, Focke-Wulf, Dornier, Junkers a dalších vstoupily do dějin letecké války a tato publikace přináší jejich kompletní přehled.

Desátý svazek projektu Bitvy a osudy válečníků zahrnuje první a nejbouřlivější část Francouzské revoluce od pádu Bastily 14. července 1789, kterou vše začalo, po dramatický konec jakobínského teroru v horkém červencovém dni roku 1794, kterému se podle revolučního kalendáře říká 9. thermidor roku II republiky. Těch pět let vyplňují bitvy, v nichž revoluční Francie bojovala s Pruskem, Habsburky, Brity i Nizozemci o bytí a nebytí.

Rozhodující okamžiky největšího konfliktu lidských dějin ve fotografiích. Monumentální šestidílná série mapuje události 2. světové války od jeho počátků až do posledních výstřelů. První část obrazové kroniky druhé světové války vás přenese do Německa 30. let, do zákeřně přepadeného Polska či do odhodlaně vzdorujícího Norska. Přiblíží tragédii západoevropských zemí i statečný boj spojeneckých stíhačů odrážejících útoky přesily Luftwaffe na Londýn.

Na Trajánově sloupu, který dodnes stojí uprostřed Říma, jsou vyobrazeni legionáři ve velmi působivé plátové zbroji. Renesanční historikové, kteří se zajímali o antické památky, ji pojmenovali lorica segmentata. Věděli, že ji v arénách používali i gladiátoři, ale to bylo na dlouhou dobu vše. Více světla na tuto součást vojenské výstroje vrhly až archeologické nálezy z druhé poloviny 20. století, které nám umožnily pochopit, jak se vyráběla, jak fungovala a jak dlouho se používala.

Němečtí stíhači za sebou měli na sklonku srpna 1940 již několik týdnů trvající ofenzivní kampaň proti Británii, zahrnující Kanalkampf a zejména tzv. „zostřenou leteckou válku proti Anglii“ (verchäferte Luftkrieg gegen England). Tato fáze začala Adlertagem (Dnem orla) 13. 8. a na piloty Jagdwaffe kladla velké nároky, byť vytížení pilotů v jednotlivých dnech významně kolísalo…

Komplexní příručka pro zlepšení schopnosti mysli zvládat problémy v krizových a bojových situacích. Nabízí rady, jak si poradit s bojovým stresem, jak si udržet morálku a efektivitu při výslechu nebo útěku před pronásledovateli, jaké jsou možnosti překonání faktorů, které mohou mentální odolnost rozleptávat. Obsahuje obrazové rámečky s informacemi k různým tématům, např. jaké vlastnosti musí mít bojovník, jaké jsou vojenské formace nebo jak testovat přítomnost nástražných výbušných systémů.

Jen málo historických osobností vzbuzuje tak rozporuplné reakce jako slavný rodák z Korsiky. Jedni ho pokládají za osvíceného reformátora, prozíravého státníka, geniálního vojevůdce a francouzského národního hrdinu. V očích druhých zůstává diktátorem, jenž pošlapal ideály Velké francouzské revoluce a ve jménu své nezměrné ctižádosti neváhal obětovat miliony lidských životů. Napoleonovy obdivovatele i odpůrce přitom spojuje fascinace neobyčejným příběhem dělostřeleckého důstojníka, který vystoupal na nejvyšší mocenské příčky a po několik let zásadním způsobem ovlivňoval dění v Evropě.

Brigádní generál František Moravec, účastník prvního, druhého i protikomunistického zahraničního odboje, je dnes připomínán především jako duchovní otec operace Anthropoid. V zapomnění upadlo, že za druhé světové války byl po boku Jana Masaryka, Prokopa Drtiny či Ferdinanda Peroutky také jedním z „hlasů“ BBC, hovořících z Londýna ke krajanům v okupované vlasti.