V rámci jednání se ministři vyjádřili, za účasti generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga, k misím a operacím EU. Velká část diskuse se věnovala výcvikové misi EU v Mali, jejímž silám bude Česká republika od června 2020 po dobu šesti měsíců velet.
Pozornost se zaměřila i na nově vznikající operaci ve Středomoří s názvem Irene, zaměřenou na dodržování zbraňového embarga OSN na Libyi. Podmínkou úspěchu unijních misí a operací je jejich dostatečné personální a zdrojové naplnění. V tomto kontextu zazněl silný apel ze strany unijních institucí i řady členských zemí EU, včetně České republiky, na dosažení pokroku ve vyjednávání o Evropském mírovém nástroji. Ten by měl nově umožnit poskytovat vojenské vybavení, včetně smrtícího, partnerům, čímž se výrazně zvýší efektivita výcvikových misí EU.
Řecký ministr, s podporou Kypru, dále informoval o vyhrocené migrační krizi na hranicích s Tureckem. Ze strany členských zemí EU jim byla následně vyjádřena solidarita a podpora.
Na závěr ministři diskutovali unijní priority v oblasti obrany, zejména vytvoření Strategického kompasu coby nového politicko-strategického dokumentu pro budoucí směřování Společné bezpečnostní a obranné politiky EU či strategickou revizi Stálé strukturované spolupráce (PESCO), která probíhá v letošním roce.
Text: Lucie Hrdinová, Ministerstvo obrany ČR /r
Související článek:
Rokovanie ministrov obrany členských štátov EÚ v Záhrebe