F-86L byla modernizovaná verze známějšího F-86D s výkonnějším motorem a prodlouženým křídlem. Na rozdíl od normálních denních Sabrů byla jediná výzbroj typu Sabre Dog vysouvací kazeta s 24 neřízenými raketkami FFAR, zvanými „Mighty Mouse“. FFAR měly údajně velmi nepředvídatelné letové vlastnosti a obrovský rozptyl, což ze Sabre Dogu dělalo jakési podivné létající cosi mezi raketometem a brokovnicí na jedno použití. Předpokládám ovšem, že v USAF věděli, co dělají, když tuto výzbroj upřednostnili před tradiční kanonovou. Pilot mohl vypustit naráz šest, dvanáct, nebo všech 24 raket, čili měl maximálně čtyři pokusy na splnění svého osudového úkolu – vzhledem k tomu, že se předpokládalo, že svaz útočících bombardérů ponese jadernou výzbroj, cokoliv kromě jeho stoprocentního zničení by znamenalo fatální neúspěch se strašlivými následky.
Vybavuji si citát z jedné knihy, který se mi vryl do paměti svým lakonickým černým humorem: „Nestačí uštědřit útočícím bombardérům jen těžké ztráty, je totiž nepravděpodobné, že by nepříteli došly bombardéry dříve, než nám dojdou města“. Faktem je, že pozdější F-86K určená pro export do zemí NATO se vrátila ke kanonům, ovšem údajně ne kvůli pochybám o efektivitě FFAR, ale kvůli obavám, že by tento raketový systém mohl padnout do sovětských rukou.
Text a foto: Vladimír Kafka
Více se dočtete v časopisu Modelář 1/2019, který vyšel 16. 1. 2019
Obsah Modeláře 1/2019 naleznete – ZDE.