Stroj byl pilotován posádkou složenou z velitele Sergeje Zavalkina, druhého pilota Aleksandra Verchova a vedoucího palubního inženýra Maxima Grjukanova. Úvodní let trval přibližně 40 minut, probíhal v hladinách do 3000 metrů a rychlostech až 500 km/h. Během letu byla ověřena činnost letových a navigačních systémů, hydrauliky, klimatizace, podvozku i plynodynamická stabilita motorů. Letadlo rovněž provedlo úkony vysunutí a zasunutí podvozku. Tento krok posouvá program certifikace kupředu – s nasazením třetího stroje se jeho tempo urychluje a vývoj pokračuje podle plánu.
Superjet, jakožto letoun určený pro regionální dopravu, prošel rozsáhlou modernizací, respektive rusifikací v rámci programu nahrazení dovozových komponent. Z letounu bylo odstraněno přibližně 40 zahraničních systémů a nahrazeny byly mimo jiné i motory, avionika, podvozek, systém napájení, klimatizace, protipožární ochrana a pomocná energetická jednotka.
Nový trup obsahuje konstrukční úpravy, které zjednodušují výrobu a následnou údržbu stroje. Na vývoji motoru PD-8 o tahu 78,5 kN, určeného nejen pro Superjet, ale i pro obojživelný letoun Be-200, se podílela široká síť podniků v rámci Sjednocené motorářské korporace (ODK). V konstrukci motoru byly použity ruské materiály a technologie a využity zkušenosti z vývoje motoru PD-14.
Trojice prototypů zajišťuje plynulý průběh certifikace. První stroj, zkoušený od loňského roku, kombinoval ruské systémy s motory SaM146. Druhý, zařazený do programu letos v březnu, již využíval ruské motory PD-8, avšak částečně ještě zahrnoval cizí komponenty. Třetí letoun, nyní aktivně zkoušený, je prvním zcela ruským strojem – od motorů přes palubní systémy až po konstrukci trupu.
Cílem vývojového programu je dokončit certifikaci do konce letošního roku, aby mohly dodávky aeroliniím začít od roku 2026.
Text: Jiří Kučírek
Foto: Sjednocená letecká korporace